3. Sci20Tools: Studium - nové informace novým způsobem

Odbornou literaturu lze získávat tradiční cestou - pomocí katalogů a databází knihoven - a akademici se tuto cestu více či méně naučili používat. Alternativou nebo možná spíše doplňkem k těmto zdrojům informací jsou například služby poskytující uživatelské informace hodnotící nějakým způsobem konkrétní vědecké práce, systémy doporučování apod. 

Příkladem nástroje shromažďujícího uživatelské informace k článkům je ScienceGist, kam mohou uživatelé k vědeckým paperům přidávat vlastní anotace a shrnutí. Autoři cíl vidí v přiblížení obsahu vědy veřejnosti, nicméně shrnutí od kolegů z oboru k různým článkům může pomoci i vědcům. Především v rozhodování, zda článek stojí za čtení, zda v něm najdou něco nového. Články můžete hledat buď podle názvu, DOI nebo podle tagů, které tvůrci jednotlivým Gistům přidávají. Ty se dají také v části “Categories” procházet podle abecedy. ScienceGist vznikl teprve letos v červenci, proto zde zas takové množství článků nenajdete, nicméně je to ukázka toho, jak vytvořit službu postavenou na uživatelsky generovaném obsahu, přinášející prospěch jak vědcům (zhodnocení obsahu článku), tak veřejnosti, neboť shrnutí by měla být psána (jak tvrdí autoři) jednoduchou angličtinou a přístupně.

zdroj: selectedpapers.net - ukázka diskuze

Další ukázkou obdobného nástroje je SelectedPapers.net, který umožňuje doporučovat, komentovat či diskutovat nad papery a přidávat je na svůj reading list, sdílet a tagovat (kategorizovat). Prohledávat databázi můžete kromě názvu a identifikátorů článku také podle lidí, témat a komentářů. Nástroj je propojený s Google+, takže si nemusíte vytvářet nový uživatelský účet, jen využijete svůj stávající G+. Díky tomuto propojení můžete obsah buď přidávat přímo na SelectedPapers nebo sdílením příspěvku na G+ s hashtagem #spnetwork a identifikátorem článku ve spolupracující databázi/repozitáři (arXiv, PubMed Central) nebo DOI. Konvence zápisu hashtagů a identifikátorů naleznete v nápovědě na SelectedPapers.net. Do budoucna se plánuje službu propojit i s jinými soc. sítěmi jako je např.  Twitter.

Alternativním zdrojem literatury mohou být také vědecké sociální sítě. Ty mohou být pro získávání literatury využity tak, že buď sledujete kolegy a vědce stejného zaměření, respektive sledujete co sdílí, co četli a co doporučují, nebo sociální síť využijete jako katalog/vyhledávací nástroj. Sítě totiž kromě vytváření profilů, skupin a diskuzních témat umožňují vědcům nahrát na profil také jejich publikační činnost a články buď zveřejnit i s fulltextem, nebo zobrazují alespoň metadata. Největšími a nejrozšířenějšími vědeckými sociálními sítěmi jsou Mendeley a ResearchGate a obě vyhledávání publikací nabízí, i když s trochu jinými přidanými hodnotami.

zdroj: researchgate.net - ukázka request button

ResearchGate umožňuje databázi prohledávat až po přihlášení, ale kromě metadat u nezpřístupněných článků nabízí také request button, tlačítko, kterým autorům článku odešlete žádost o zpřístupnění plného textu. Já jsem si efektivitu tlačítka vyzkoušela tak, že jsem náhodně vybrala nejdříve 8 o týden později 10 českých vědců, kteří neměli u svých článků fulltext a poslala jim žádost o fulltext. Nakonec se mi vrátily od první skupiny 3 plné texty (do 2. dne) a u druhé skupiny 3 do 2. dne a 1 po skoro měsíci. Žádost se autorům posílá nejen jako interní zpráva na ResearchGate, ale také jako email, ten může ale spadnout do spamu, nebo jej vědci jednoduše ignorují. ResearchGate totiž často posílá emaily se shrnutím aktivit, diskuzí a různé vábničky pro vrácení neaktivních uživatelů do hry. Ještě k nějakým číslům - podle ResearchGate je zde přítomno 14 500 uživatelů z ČR, přesné číslo aktivních mi poskytnuto nebylo, ale v odpovědi od producenta jsem se dozvěděla, že obecně je 30% uživatelů alespoň jednou měsíčně aktivních. 

Mendeley umožňuje prohledávat databázi i nepřihlášeným uživatelům, nyní (říjen 2013) nabízí 476 650 810 dokumentů od více jak 2,6 milionu zaregistrovaných uživatelů. Při vyhledávání Mendeley nabízí zúžení výsledků na OA články, tedy ty, u kterých se dostanete k plnému textu. Tlačítko ale podle mne poslední dobou zlobí - dříve vracelo více výsledků, nyní pracuje podivně. Navíc ale nabízí referenčního manažera, kde si autor může soustředit a třídit nejen svou publikační činnost, ale také ostatní literaturu.

Předešlou část a další pokračování najdete na tomto blogu pod štítkem Sci20Tools. Každý den od představení příspěvku na 3. ročníku semináře Open Access aneb Open your mind! se zde objeví nová část.

Prezentaci najdete na bit.ly/Sci20prez a postupně doplňovaný seznam různých Science 2.0 nástrojů na bit.ly/Sci20Tools.

2. Sci20Tools: Konkrétně k nástrojům Science 2.0

Představení nástrojů jsem chtěla opřít o miniprůzkum mezi českými vědci. Zjistit, které služby používají, jaký nástroj jim chybí a který by ocenili. Bohužel návratnost dotazníku byla, no, řekněme nedostatečná. Povedlo se mi získat pouze dvě odpovědi. I za ně však velice děkuji. 

Nakonec jsem se tedy uchýlila k úplně prvnímu způsobu představení, který mě při vymýšlení obsahu příspěvku napadl - k namontování nástrojů na model cyklu vědecké komunikace.

Samotných nástrojů, služeb a platforem Science 2.0 existuje nepřeberné množství, jak ukazuje seznam bit.ly/Scie20Tools. Já jsem si je pro potřeby prezentace přiřadila vždy k jedné fázi vědeckého cyklu. U některých nástrojů je možné najít využití ve více fázích, i na ty se pokusím zaměřit a vždy představit pro daný krok vědecké komunikace jejich přínos.

Zmíněný cyklus vědecké komunikace by se dal (hodně) zjednodušeně vyjádřit v 5-ti krocích:

Tedy, výzkumník (profesor, student, vědec) má nějaký zájem, který objevil například díky studiu odborné literatury. Definuje si nějaký nevyřešený problém, který se stane předmětem jeho zkoumání - má nápad na výzkum. Provede literature review, aby zjistil současný stav, kde jsou určité mezery či nedořešené otázky, na které by mohl navázat. Pro vyřešení svého problému definuje projekt, sestavuje tým spolupracovníků, zároveň shání finance. Následuje samotný výzkum, sběr dat, analýzy, případně zapojení dalších mravenečků. Výsledné závěry jsou následně publikovány v článku, knize nebo se objev nechá patentovat. Výsledky jsou dále prezentovány na odborných konferencích, případně popularizovány i mezi širší veřejnost. Po nějaké době přichází citační ohlas, můžeme výsledek hodnotit a měřit vliv na vědeckou komunitu. Zde už však vědec opět studuje literaturu či navazuje na svůj předešlý výzkum a cyklus se opakuje.

Předešlou část a další pokračování najdete na tomto blogu pod štítkem Sci20Tools. Každý den od představení příspěvku na 3. ročníku semináře Open Access aneb Open your mind! se zde objeví nová část.

Prezentaci najdete na bit.ly/Sci20prez a postupně doplňovaný seznam různých Science 2.0 nástrojů na bit.ly/Sci20Tools.

1. Sci20Tools: Úvod k přednášce Nástroje a platformy vědy 2.0

První (hrozivá) věta mého abstraktu k příspěvku Nástroje a platformy vědy 2.0 začala slovy: “V době, kdy vědecká práce a komunikace probíhá téměř vždy online…”, za což se musím omluvit. Dnes by tak mohl začít v podstatě jakýkoliv abstrakt, nic ta věta skoro neříká a navíc to nemusí být pro řadu vědců nutně vždy pravda...

zdroj: http://bit.ly/1fzglow 

Já si však po pousmání nad tímto ne zrovna zdařilým začátkem vzpomněla na obrázek, který mi toto sdělení vcelku hezky ilustruje a zároveň ilustruje a otvírá téma Science 2.0... Člověk se postupně vyvinul v tvora, který je obklopený výpočetní technikou - doma, v práci, na ulici. Kdekoliv. S počítačem dnes pracuje kdekdo a ani vědce to neminulo. Když nastoupíte do práce, po vyřízení byrokracie vedle klíčů či přístupu do kanceláře dostanete také přístup do počítače a email. Mít k dispozici počítač, pro řadu lidí znamená především být online. Tablety, notebooky a hlavně mobilní telefony - smartphony - toto ještě rozšířily na být online všude. Ale pojďme se podívat konkrétně na vědu a na vědce.

Samozřejmě nelze říci, že by opravdu všichni vědci využívali nové technologie, počítače a byli stále online. Krásným příkladem takové výjimky je jeden z letošních laureátů Nobelovy ceny za fyziku, profesor Peter Higgs. O něm v pořadu Hyde Park Civilizace (12.10.2013) jeho asistent Alan Walker prohlásil, že nepoužívá mobilní telefon, e-mail, počítač atd. a že si tedy nemůže být ani jistý, zda ví, že získal Nobelovu cenu. Nicméně troufám si tvrdit, že takových příkladů je spíše menšina, většina vědců počítač a Internet ke své práci využívá. Ke komunikaci se svými kolegy, k samotnému výzkumu, k vyřizování pracovní agendy.

zdroj: https://blog.mozilla.org/blog/2013/06/14/5992/

Je proto zvláštní číst první řádky Sumanova blogového příspěvku Introduction the Mozilla Science Lab [2013], ve kterém zmínil zajímavou věc. A to, že web vyšel od vědců, ale zpátky tento otevřený nástroj vědu a vědeckou praxi neovlivňuje a neproměňuje v takové míře, jako např. média, byznys a jiná společenská odvětví. Věda je stále poněkud zakonzervována v analogové době, není tolik ve vědecké praxi rozšířeno (pro web 2.0 charakteristické) otevřené sdílení, kolaborativnost, znovuužití.

Zmíněný Web 2.0 z velké části nabízí vysvětlení, co si pod termínem Science 2.0 představit. Jde totiž o využití technologií Webu 2.0 a zároveň zavedení sociálních praktik do vědecké práce/praxe.

Stručně o tom, co Web 2.0 představuje a co je… Klasickým příkladem nástrojů Webu 2.0 jsou blogy, wiki systémy, RSS, mash-upy, sociální sítě. Ty všechny charakterizují základní principy této 2. verze webu, kterými jsou sdílení, uživatelsky generovaný obsah, kolaborativnost - demokratizace přístupu k informacím a jejich tvorba, otevřenost. Web 2.0 tedy statický web první generace proměňuje v jakési sociální platformy.

Abych dokreslila představu, co Science 2.0 je, rozhodla jsem se, že využiji k definování tohoto termínu sociální síť Twitter a vyzvala jsem uživatele, kteří sledují můj účet, ať napíší, co si pod tímto pojmem představují. Wikipedie [Science 2.0, 2013] hned zkraje říká, že Science 2.0 je nepřesně definovaný zastřešující termín pro aktivity, které spadají pod ještě širší pojem Open Science. Nicméně tweetové vysvětlení dle mého názoru pojem obstojně vystihuje. Otevřenost, transparentnost, rychlost, využití nových trendů, sdílení dat a publikací,... Otevřená věda.

Rozdíl současného stavu vědecké komunikace a vznikajícího 2.0 modelu lze z Wikipedie [Science 2.0, 2013] vyčíst takto:

Current model	Emerging model
Research done privately; then submitted to journals; then peer-reviewed by gatekeepers in major journals; published	Research data shared during discovery stages; ideas shared; scientists collaborate; then findings are disseminated online
Scientific literature behind paywalls online	Scientific discoveries free online
Credit established by name attached to journal article.	How is credit established for contributors?
Data is private until publication	Data is shared before publication
Papers generally protected by copyright	Many different licenses possible: copyright, public domain, Creative Commons 3.0, etc.
Publishers raise funds by charging for access to content	Publishers seek alternative funding models
Journal article summaries available online after publication	Share methods, data, findings via blogs, social networking sites wikis, computer networking, Internet, video journals

Pokračování najdete na tomto blogu pod štítkem Sci20Tools. Každý den od představení příspěvku na 3. ročníku semináře Open Access aneb Open your mind! se zde objeví nová část.

Prezentaci najdete na bit.ly/Sci20prez a postupně doplňovaný seznam různých Science 2.0 nástrojů na bit.ly/Sci20Tools.

Použité zdroje:

Science 2.0. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikimedia Foundation, 2001-, last mod. on 15 October 2013 [cit. 2013-10-19]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Science_2.0>.

Suman, Mark. 2013. Introduction the Mozilla Science Lab. In The Mozilla Blog [online]. Mozilla Inc., Jun 14 2013 [cit. 2013-08-21]. Dostupný z WWW: <https://blog.mozilla.org/blog/2013/06/14/5992/>.

Putin lyžuje...na malé scéně

Od doby, kdy jsem přestala chodit do divadla pod taktovou Klubu mladého diváka a začala si představení vybírat sama, jsem stále více a více přesvědčená o tom, že zavedené velké scény jako je Národní divadlo, divadlo Na Vinohradech apod. stojí za hovno (bez pardónu) a naopak malé scény mě dokážou vždy něčím překvapit, rozesmát, rozbrečet nebo roztišit.

Ukázkovou malou scénou, kde představení nikdy nezklame je IMHO divadlo D21 (dříve Malé vinohradské divadlo), které pojme cca 50 lidí a všechny - beze zbytku - atmosférou her chytne. Klasici zde nejsou líbivě zvulgarizovaní a obnažení jako v Národním, ale přehraní tak, aby jim a jejich dílům i dnešní člověk, existuje-li nějaká taková škatulka, porozuměl. Nu a DéDvacetJednička není jediná, komu stojí za to vysypat u pokladny pár korun a jít si užít divadelní zážitek. Obdobně na tom jsou představení divadelního sdružení VOSTO5, povětšinou dětská ale i adult-friendly představení v divadle Minor, soubor Kašpar... Dobrá, z větších divadel bych nerada křivdila například Dlouhé nebo Dejvickému divadlu, i když sehnat sem lístky a ještě za normální peníze, je vcelku nadlidský výkon.

zdroj: http://bit.ly/PutinLyzuje

Nicméně k těm menším divadlům mi dneska přibylo s jedním velkým DOPO další divadlo, divadlo Líšeň, nebo minimálně jeho jedna hra Putin lyžuje. Prvních 5 minut se bavíte. Přijde vám, že je čemu se smát. Karikatura ruského života. Ale nakonec odcházíte zaražení a smutní z faktu, že o nedávné a současné (politické) historii země pár kilometrů od hranic té vlastní víte ze školy zas jen to hovno, zatímco z 60ti minut ve vojenském stanu si dokážete udělat alespoň nástin obrázku putinovského Ruska, aniž byste museli googlit, zdlouhavě číst a přemýšlet, proč je potřeba vědět, kdo byla Anna Politkovská a na co se snažila zahraničí a především samotné Rusko upozornit... A nejen ona.

Budete-li mít chuť dát šanci nějakému divadlu a bude-li Líšeň hostovat v Praze (viz program), určitě vyražte. Putinovy zimní radovánky v tomto podání stojí za to!

Nástroje a platformy vědy 2.0

zdroj: http://bit.ly/16CHmkE

Původně jsem se přednášení na 3. ročníku semináře Open Access aneb Open your mind! chtěla trochu vyhnout... abych si ho řádně užila jako účastník. Jenže to bych si musela také zakázat jezdit autobusem. Zní to divně, ale nikde se mi tak dobře nepřemýšlí, jako když zírám z okna autobusu a proháním se Prahou. Kromě rozhodnutí, že zde budu psát diplomovou práci, jsem také došla k tématu přednášky, u které jsem si řekla "Jo!" a začala ji (kupodivu) s nadšením připravovat...takže se doufám máte na co těšit .) 

Zatím mám v hlavně stručnou osnovu a pustila jsem se do tvorby seznamu otevřených (2.0) nástrojů a platforem pro vědce a výzkumníky: http://bit.ly/Sci20Tools.

Zároveň bych si ale před přednáškou potřebovala ujasnit, jak doopravdy vypadá cyklus vědecké komunikace z pohledu vědce (obecné kroky). Jakými fázemi prochází, případně co vědci dělá největší problémy, s čím by mu mohl pomoci nějaký (2.0) nástroj a zda pro ulehčení práce nějaký již používá, nebo jestli jej stále postrádá.

Na mojí tweetovanou výzvu moc reakcí nepřišlo, tak otázky vykopnu zde a máte-li k nim co říct, budu ráda za jakoukoliv reakci. Případně šiřte mezi vědce. Ta přednáška bez nich bude pravděpodobně nekonkrétní, suše teoretická a pro mě bude postrádat smysl.

Ty hlavní otázky miniprůzkumu jsou:

1. Popište prosím stručně oblast zkoumání, které se věnujete.
2. Zkuste prosím z pohledu vědce/vědkyně rozebrat jeden vědecký projekt (celý vědecký cyklus jednoho výzkumu) do jednotlivých kroků.
3. Používáte pro svou vědeckou práci (vědecké/nevědecké) nástroje/platformy 2.0? Pokud ano, jaké a za jakým účelem?
4. Jaké jiné online (vědecké/nevědecké) nástroje 2.0 byste pro svou práci ocenil/a?  

Pokud byste mi s miniprůzkumem chtěli pomoct, ozvěte se na email: t.simandlova@gmail.com a nebo (pohodlněji) vyplňte či odkažte na tento formulář.

tOS - FreeFullPDF

Obecně je jednou z východ otevřeného přístupu k vědecké literatuře zvýšení viditelnosti a tedy i možnost okamžité zpětné vazby, možné zvýšení citovanosti, prestiže (autora/týmu/projektu/oboru...) apod. Podobný cíl má i nástroj FreeFullPDF od společnosti KnowMade, která se zabývá výzkumem a analýzou vědeckých a technických informací.

Zdroj: http://www.freefullpdf.com/

FreeFullPDF je jednoduchý fulltextový vyhledávací nástroj typu Google - jedno okýnko, žádné složitosti - umožňující prohledávat vědecké publikace zpřístupněné v režimu Open Access z přírodních věd, medicíny, fyziky a inženýrství a sociálních a humanitních věd, nabízející kromě webového rozhraní také aplikaci pro Android. 

Při zadávání vyhledávacího dotazu se nabízí našeptávání a z operátorů je možné pracovat s OR, pomlčkou pro vyřazení termínu z vyhledávání, uvozovkami pro hledání fráze, hvězdičkou pro automatické doplnění a tagem intitle: pro vyhledávání v názvu (viz Advanced). Výsledky vyhledávání se zobrazují v 5 kartách - All, Article, Patent, Poster, Thesis a je možné je seřadit dle relevance a data. Smazat výsledky můžete kliknutím na křížek u tlačítka Search.

Když přežijete otravné Google reklamy v rozhraní, může pro vás být FreeFullPDF dalším možných vyhledávátkem vědeckých publikací, tak směle do vyhledávání .)

CIANT a jeho role v mezinárodní novomediální výměně

Paradoxně největší problém s uzavřením předmětu jsem měla s Uměním, kulturou a novými médií. Přednášky mě bavily, ale k napsání závěrečné práce jsem se musela dokopávat rok. Navíc jsem několikrát změnila téma a ve výsledku jsem maličko nespokojená, ale co už. Poslední týden jsem věnovala detektivní práci, při které jsem googlila, prohledávala všemožné projektové stránky, stránky umělců, událostí, festivalů a bůhví čeho všeho ještě, abych scucla 15 let CIANTu do několika stránek, které budou dostatečně reprezentovat přínos této organizace novomediálnímu (vědeckému) umění v ČR. Snad se to alespoň trochu povedlo. A snad budu mít tímto UKNM uzavřené .)

CIANT a jeho role v mezinárodní novomediální výměně /via SlideShare

tOS - ScienceGist

Novinka mezi novinkami. Nástroj, který dotekl přes zmíněný Twitter.

Printscreen: http://sciencegist.com/gists/new

ScienceGist je jednoduchý #OS nástroj, který vznikl na #hack4ac a který umožňuje přidávat shrnutí vědeckých článků. Gisty můžete přidávat buď anonymně, nebo po jednoduché registraci (+Add gist), ke které vám stačí zadat email a heslo. Článek je nejdříve nutno identifikovat pomocí DOI či arXiv identifikátoru a poté už je možné přidat samotné shrnutí. V databázi lze také vyhledávat, opět jednoduše podle DOI nebo názvu článku. Nástroj je jednoduchý a aktuálně teprve v rozjezdu. Odpustit mu tak budete muset například absenci logovacího tlačítka pro zaregistrované uživatele, které jsem po odhlášení na stránce nenašla .) 

Nu, uvidíme, kam se ScienceGist posune.

tOS - Nástroje pro otevřenou vědu

Zdroj: http://bit.ly/1b4agge 

Protože používám Twitter především pro získávání informací o otevřeném přístupu a otevřené vědě, často se ke mně dostávají tipy na spoustu skvělých online vědeckých nástrojů, které sama používat neumím, nehodlám, nemohu, nebudu... Na druhou stranu mi přijde líto je nechat prolétnout bez povšimnutí. Žádný český portál/rozcestník nástrojů pro otevřenou vědu, kam bych mohla alespoň přidávat linky (něco na způsob OAD, ale česky a s více informacemi) neexistuje a na Twitteru nebo na Facebooku se informace velice rychle ztratí. 

Nu a tady se nabízí nové (další) využití pro Žbleptárnu. Vedle letních tipů a interních výlitků tak můžete ode dneška také očekávat v rubrice pod lepítkem tOS (tools for Open Science) doporučení na všemožná vědecká udělátka, ke kterým se dostanu. Mým cílem nebude vytváření návodů a tutoriálů, ale ráda bych na existenci jednotlivých nástrojů alespoň náznakem ukázala a snad si svou cílovku najdou samy. Nebo cílovka je? Uvidíme .)

Dám vám dobrou (letní) radu

Postřehů, o kterých by se dalo užbleptnout je spousta, problém je  v tom, že mi příběhy naskakují za běhu a doma u počítače už se mi nikdy nic moc smolit nechce. Mám ale v hlavě pár věcí, o které se musím podělit. Už kvůli případné inspiraci. Tak tak.

Knižní tip na léto

Díky zkoušce z pedagogiky... Tedy, vlastně spíš díky Veronice... Nu, prostě jsem se shodou náhod dostala ke knize Teorie nevzdělanosti od Konrada Liessmanna a byl to za posledních pár měsíců jeden z větších knižních objevů. Bestseller z roku 2009 o tom, že společnost vědění je především chytře volený termín. Pravdu sice stále chceme znát, ale ne poznávat. Moudrost nám vyjadřuje počet správně zodpovězených otázek v pořadu Chcete být milionářem, pořadí páťáků v testech PISA, místo ve světových žebříčcích univerzit nebo počet citací. Co je to vědění dnes už málokdo umí definovat. A před memorováním a logických uvažováním máváme rukou s povzdechem "To si najdu na internetu.". Hloupneme. 

Dokážete-li skousnout místy přehnaně pesimistický pohled humanitního vědce na současnou vzdělanostní situaci, nabízí kniha zajímavá témata k úvaze.  

Výletní tip na léto

Jarní nadšení z Pekla a bledulí vystřídal nově výlet, tentokrát za Svatojánskými proudy. Tedy, do míst, kde dřív byly Svatojánské proudy. Ty jsou totiž dnes zaplaveny Štěchovickou přehradou. A je tam krásně. Všude možně se dočtete, že ideální doba na návštěvu této krátké naučné stezky kus za Prahou je v létě, respektive když je sucho. A to potvrzuji. Místy je cesta i tak neschůdná a hrozí sesuv nebo pochod bahnem. My jsme si naučnou stezku prošli od Štěchovic přes Ztracenku do Třebenic, ale doporučuji spíše opačný směr. Zpátky vám toho domů totiž pojede víc ,)

Filmový tip na léto

Pána prstenů mám přečteného i nakoukaného, ale Hobita jsem tolik vidět nechtěla. Poslední dobou neholduji pompézním filmům nacpaných počítačovými efekty, což jsem od něj tak nějak očekávala. Náhodou jsem ale na první díl narazila, pustila prvních pár minut a... překvapil. Shltla jsem jej jedním dechem a teď už se těším na zbývající dvě části. Nevíte-li, co s načatým večerem, a venku není na piknikování, sáhněte po Hobitovi. Je na co se dívat ,)

Hudební tip na léto

Hudební tip berte jako třešínku na dortu. Nejde totiž jen o letní záležitost, ani o ultranový objev, ale spíše o upozornění z věrnosti... Máte-li rádi chytlavé neurčito, pusťte si 2. desku V(|)bezdud "Wo bist du?". Od prvního alba kapela slyšitelně povyrostla. Z puberty do nastupující dospělosti. A stále mi dává spoustu důvodů k návštěvě koncertu nebo alespoň k pobrukování si cestou do práce. Nebo na výlet. Nebo kamkoliv. 

Pokud raději kapely poznáváte živě, zvu vás tímto na koncert, který se kvapem blíží. Poznávat můžete přijít už 4. července, do Vagonu. Hrát s nimi bude ještě kapela Vasilův Rubáš a vstupné je 150,-, příp. 50 s ISICem. A to se vyplatí ,)