co tu

Zobrazují se příspěvky se štítkemdoma. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdoma. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 3. listopadu 2015

pondělí 23. června 2014

Zásadnosti / zásaditosti posledních dní

Přehoupla jsem se přes polovinu kapitol diplomky, napsala přes 90 000 znaků, přečetla tunu článků / kapitol / blogů... ale konec v nedohlednu. Termín 15. července se nezadržitelně blíží.

Pravidelně fotím a tentokrát nejen do šuplátka, ale i ofíco v mé druhé práci. Třeba se jednou vypracuju. Na poloprofi. I to by mi stačilo. Možná .)

Snažím se vměstnat svůj život do minima tašek a krabic. Do cizích poliček. Do cizího brlohu. Do cizí městské části. Tak vůbec do ciza. Ale budeme mít velký obývák. A velkou televizi. A velký balkón. A tak vůbec všechno velký. Vlastně se těším.

Píšu, aby tu něco bylo a udržela jsem si jednožbleptový standard za měsíc. Po státnicích se asi utnu. Dospěju. Možná ,)


čtvrtek 20. února 2014

Kahwah, pozdrav z Kašmíru

Poprvé jsem kahwah ochutnala v roce 2010 na Čajomíru od čajovníka kadaňské čajovny Kašmír. A čaj mi velice zachutnal. Možná proto, že jde o čaj podobný masale, možná proto, že je něčím jiným mezi (ne)čaji.

Podle Wikipedie jde o tradiční (snídaňový) nápoj, který se popíjí především v Afghánistánu, severním Pákistánu, centrální Asii a v Kashmir Valley. Protože potřebné suroviny jsou běžně dostupné i u nás, dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych ho doma zkusila uklohnit. Vždy mi ale chyběla zásadní ingredience - karadamom. Na ten jsem ale nedávno náhodou narazila v Country life, kahwah se mi opět připomněl a já měla jasno. I když...nakonec jsem před samým vařením pro koření vyrazila k Salvátorovi .) Alespoň jsem tak sfoukla dvě mouchy jednou ranou - uvařit si ten zvláštní čaj z Čajomíru a podívala se do vyhlášeného kořenářství v Praze .)) Obojí se vyplatilo.

Receptů se na internetu povaluje několik (zde najdete například 3 varianty), já jsem při svém prvním pokusu pro přípravu cca 0,6 litru čaje použila tyto ingredience:
 - hrst zeleného čaje (já použila vietnamský)
 - 1 celá skořice (může být i mletá)
 - cca 10 tobolek kardamomu
 - špetku šafránu (já použila mletý)
 - třtinový cukr (dle chuti, není na škodu ho maličko přesladit ,))
 - mandle (ideálně loupané, ještě ideálněji sekané)

Samotná příprava je jednoduchá a nezabere více jak 15 minut. Do hrnce se vloží hrst zeleného čaje, kardamom, špetička šafránu, skořice, to vše se zalije horkou vodou (0,6 l) a nechá se na mírném ohni vařit. Mezitím si v horké vodě spaříme mandle, oloupeme je a případně nasekáme. Po cca 7 (5-10) minutách stáhneme čaj z ohně a přecedíme do konvičky, osladíme třtinovým cukrem (podle mě by šel použít i třeba med) a naléváme do sklenek, do kterých se přidají ještě oloupané (a nasekané) mandle. Toť vše, stačí už jen pít .)

Pokud byste měli na kahwah chuť, ale přemohla vás lenost, můžete si jej dopřát například v Duhové čajovně na Letné (kde mi chutnal), nebo v čajovně Na cestě, kde je ale lepší požádat o sladkou verzi, protože ta, co nám přistála při holé objednávce z lístku na stole, byla bohužel neslazená a ztratila tak své chuťové kouzlo. I když, proti gustu... .)

úterý 5. února 2013

Ticho jako TÉma #2



Jen tři tečky - kaňky na sítnici,
když hledíš do slunce svým prázdným pohledem.
Jen tři tečky - kaňky na silnici,
když hledíš do slunce a měníš svůj směr.