Open access rozcestník pro knihovníky

Blíží se #OAWeekCZ 2015 a protože se ve žbleptárně dlouho nic neobjevilo, v rychlosti jsem vychrlila pár odkazů, které by snad mohly být k užitku .)

---

po zelené nebo po zlaté? (foto: té)

Milá knihovnice, milý knihovníku,

položil vám nějaký zvídavý student či zapálený vědec dotaz týkající se otevřeného přístupu (tzv. open access) a vy tápete, co mu poradit? Teoretických textů o tomto režimu publikování (vědecké komunikace) bylo sepsáno mnoho (drobně také zde ve žbleptárně). Krátkého průvodce nabízí i stránka www.openaccess.cz. Pokud ale hledáte především vhodné postupy a databáze pro vyhledání konkrétních a ideálních cest pro vašeho uživatele, možná by vám mohl pomoci následující rozcestník...

Zelená cesta / green road

Kde hledat otevřené repozitáře

• OpenDOAR - databáze otevřených repozitářů (ideální pro vědce/studenty)
• ROAR - databáze otevřených repozitářů (spíše pro knihovníky)
• OpenAccessMap - interaktivní mapa zobrazující otevřené repozitáře, časopisy, politiky aj.
• Repository maps - mapa otevřených repozitářů (agreguje data z ROAR a OpenDOAR - užitečné spíše pro knihovníky a správce repos.)

Pomocníci pro autory

• SHERPA/RoMEO - databáze vydavatelských politik ve vztahu k autoarchivaci v otevřených repozitářích
• SHERPA/JULIET - databáze OA politik poskytovatelů financí
• SHERPA/FACT - nástroj umožňující kontrolu, zda publikováním v určitém časopisu autor splní požadavky poskytovatele financí (především pro GB)
• ROARMAP - databáze otevřených politik

Kde prohledávat obsah otevřených repozitářů

• OpenAIRE - evropský portál stejnojmenného projektu, který umožňuje mj. prohledávat obsah zapojených repozitářů a nabízí mnoho užitečných informací autorům, institucím apod.
• BASE - mezinárodní agregátor obsahu otevřených repozitářů
• CORE - původně britský, nyní již mezinárodní agregátor obsahu otevřených repozitářů
• OAISTER - prohledává volně dostupný a otevřený obsah
• Google Scholar - mj. prohledává také otevřený obsah

Zlatá cesta / gold road

Kde hledat otevřené časopisy

• DOAJ - databáze otevřených časopisů, téměř polovina je z rozhraní prohledatelná až na úroveň článků
• ROAD ISSN - databáze otevřených zdrojů, které mají přidělené ISSN, mj. u časopisů zobrazuje různé indikátory kvality (např. SJR)
• OpenAccessMap - interaktivní mapa zobrazující otevřené repozitáře, časopisy, politiky aj.

Jak se vyhnout predátorům + pomocníci pro autory (ověření kvality OA časopisu)

• QOAM - databáze hodnocení otevřených časopisů od publikujících autorů
• Hodnocené OA časopisy - manuálně vytvořený seznam kolegů z VUT (2014) - seznam není již dostupný
• (Scopus) Journal Title list - aktualizován čtvrtletně, umožňuje filtrovat OA časopisy 
• Beall’s List of predatory publishers / journals - aktualizovaný seznam predátorských vydavatelů a časopisů podle Jeffreyho Bealla - stránky jsou zrušené
  
• ThinkCheckSubmit - jednoduchý postup, jak se vyhnout predátorům
• OASPA - asociace vydavatelů otevřených časopisů (kteří dodržují standardy apod.) 
• Article Processing Charges - krátký vysvětlující paper k publikačních poplatkům

Kde prohledávat obsah otevřených časopisů

• Paperity - agregátor článků z otevřených časopisů
• DOAJ Search - rozhraní databáze DOAJ umožňuje u cca poloviny zahrnutých časopisů prohledávat jejich obsah na úroveň článků
• Google Scholar - mj. prohledává také otevřený obsah

Napadá váš další užitečný odkaz, který byste doporučili autorům, studentům, knihovníkům? Dejte mi vědět v komentářích nebo mi napište e-mail.

TOP otevřené medicínské časopisy

Seznam top otevřených časopisů vznikl pro ÚVI 1. LF UK a VFN, ale nejde o nic interního, tedy hurá s tím do světa. Časopisy jsou řazeny podle impakt faktoru pro rok 2014. Publikační poplatky jsou aktuální k srpnu 2015.

Víte o jiném časopisu, který je vysoce hodnocený ve WoS, je otevřený, oborově zaměřený na medicínu a není v tabulce? Budu ráda, když mi dáte vědět na t.simandlova@gmail.com.

Akademické sociální sítě

Tento příspěvek je (upraveným) úryvkem z mé diplomové práce na téma otevřené vědy.

Akademické sociální sítě

Networking by jairoagua, by-nc-sa 2.0

Sociální sítě (jinak též komunitní servery) můžeme obecně definovat jako webové platformy “umožňující jednotlivcům vytvářet zcela či částečně veřejný profil v rámci daného systému, určovat seznam uživatelů, s nimiž bude sdíleno propojení a zobrazovat či procházet seznamy kontaktů těchto uživatelů v systému.” [Boyd, 2007] Za klíčovou funkcionalitu online sociálních sítí považují Nentwich a König [2014, s. 108] především možnost vytváření uživatelských profilů, neboť ta odlišuje sociální sítě od ostatních platforem umožňujících propojování a získávání kontaktů. Charakteristickými jsou pro komunitní servery dvě základní funkce, a to správa identity a správa kontaktů. [Nentwich, 2014]

Postupný nárůst počtu online sociálních sítí můžeme sledovat již od konce 90. let, ale největší boom začal především po roce 2000. [Nentwich, 2014] Přímo akademické sociální sítě se následně začaly objevovat v letech 2007-2008. [Nentwich, 2014] Mezi typické prvky a služby těchto sociálních platforem patří již zmíněné uživatelské profily, dále různé komunikační nástroje (např. soukromé zprávy, chat, diskuzní fóra aj.), propojovací funkce (např. přátelství, automatické návrhy nových kontaktů, vyhledávání kontaktů, záložky profilů aj.), nástroje přímého upozorňování (např. tlačítka typu “To se mi líbí”, tlačítka pro sdílení, externí upozornění prostřednictvím emailu apod.), komunity (např. tematické skupiny umožňující diskuzi, spolupráci, sdílení dokumentů apod.), kalendář a možnost plánování, specificky u akademických sociálních sítí také funkce spojené s publikacemi (např. vyhledávání publikací, doporučování na základě nastavených preferencí či dle zájmu sdílených kontaktů, možnost komentování, hodnocení, sdílení, statistik atd.) a jiné další služby jako například nabízení a vyhledávání pracovních příležitostí, blogy, propojování s dalšími aplikacemi aj. [Nentwich, 2014]

Díky komplexnosti poskytovaných služeb a funkcí akademických sociálních sítí můžeme říci, že mohou být využity jako podpůrný nástroj pro většinu jádrových vědeckých aktivit. Svými možnostmi pomáhají při tvorbě znalostí, jejich zpracování a distribuci a zároveň pro vyhledávání a získávání nových informací a publikací. [Nentwich, 2014, s. 111] Díky možnosti ukládání a zpřístupňování publikací na uživatelském profilu mohou akademické sociální sítě například suplovat funkci osobních stránek či repozitářů, díky vyhledávání nad často rozsáhlými databázemi skrze integrované vyhledávací rozhraní mohou nahrazovat knihovní katalogy a portály elektronických zdrojů, tlačítka či jiné mechanismy žádosti o plný text, není-li veřejně dostupný, mohou fungovat jako systémy elektronického dodávání dokumentů, komunikační kanály mohou doplnit tradičnější emailovou komunikaci, statistiky u vlastní publikační činnosti nabízí okamžitou zpětnou vazbu, stejně tak případné komentáře a uživatelská hodnocení atd. Nentwich [2014, s. 112] také zmiňuje, že akademické sociální sítě mohou plnit i funkci e-learningové platformy či je lze využít jako digitální infrastrukturu konkrétní instituce. Sami vědci podle analýzy v knize Cyberscience 2.0 [Nentwich, 2012] využívají akademické sociální sítě čtyřmi základními způsoby, a to jako nástroj ke komunikaci a spolupráci v rámci vědecké komunity, pro práci s veřejností a sebeprezentaci, k elektronickému vyučování a jako burzu práce. [Nentwich, 2014]

SocialMedia in Academic Matters

Typově můžeme rozlišovat mezi akademickými sociálními sítěmi jak oborově zaměřené jako je například DailyStrength či Nature Network, tak i oborově univerzální jako Mendeley, ResearchGate nebo Academia.edu. Především ty univerzální nabízí kromě klasických funkcionalit sociálních sítí právě i další již zmíněné rozšiřující služby. Kupříkladu Mendeley není pouze webová sociální platforma umožňující vytvářet vědecké profily a sdílet kontakty, ale nabízí svým uživatelům také desktopovou aplikaci, která funguje jako referenční manager a data z osobní knihovny propojuje s obsahem uživatelského profilu. [Mendeley, c2014a] Autor si tedy může synchronizovat obsah mezi zařízeními, či lokálně uložené dokumenty s obsahem v online profilu, ukládat si do své knihovny nové záznamy a plné texty z veřejně dostupné databáze publikací integrované přímo v Mendeley, či například pomocí Mendeley pluginu do textového editoru vkládat citace dokumentů ze své uživatelské knihovny apod. [Mendeley, c2014b] Síť ResearchGate sice nenabízí desktopovou aplikaci, umožňuje ale navíc kromě sociálních funkcí také prohledávat databázi vědeckých publikací, dále nově publikovat otevřené recenze a má integrováno request button, tlačítko, kterým autorům článku může uživatel odeslat elektronickou žádost o zpřístupnění plného textu. [Simandlová, 2013] Od roku 2014 mají uživatelé možnost v rámci systému publikovat či žádat o otevřené recenze. [Introducing…, 2014]


Použité zdroje:
BOYD, Danah M. a Nicole B. Ellison. 2007. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, vol. 13, no. 1, s. 210-230 [cit. 2014-07-07]. ISSN 1083-6101. Dostupný po přihlášení také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x.

Introducing Open Review: a new way to evaluate research. In: ResearchGate News [online]. researchgate.net, c2014, March 13, 2014 [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: https://news.researchgate.net/index.php?/archives/187-Introducing-Open-Review-a-new-way-to-evaluate-research.html.

MENDELEY. c2014a. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014a [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/.

MENDELEY. c2014b. Overview. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014b [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/features/.

NENTWICH, Michael a René König. 2012. Cyberscience 2.0: Research in the age of digital social networks. Frankfurt, New York: Campus Verlag, 2012, 237 s. ISBN 978-3-593-39518-0.

NENTWICH, Michael a René KÖNIG. 2014. Academia Goes Facebook?: The Potential of Social network Sites in the Scholarly Realm. In: Bartling, Sönke a Sascha Friesike (eds.). Opening Science: The Evolving Guide on How the Internet is Changing Research, Collaboration and Scholarly Publishing. Springer, 2014, s. 107-124. ISBN 978-3-319-00025-1. Dostupný také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-00026-8_7.

SIMANDLOVÁ, Tereza. 2013. Nástroje a platformy vědy 2.0 [elektronický dokument]. Praha, 2013 [cit. 2014-07-08]. Dostupný také z: http://bit.ly/Sci20blog.

tOS - Open Access Button

Printscreen: www.openaccessbutton.org

Minulý týden bylo na #berlin11 Satellite Conference poprvé představeno Open Access tlačítko (Open Access Button). Jde o bookmarklet, kterým přidáváte na mapu body vždy, když se vám nepovede dostat k fulltextu vědeckého článku. Vždy, pokud narazíte na tzv. paywall. 

Kromě samotného značkování - zadávání do mapy, můžete v dalším kroku pomocí #OAButton sdílet svůj smutek na sociálních sítích a v třetím kroku se vám služba pokusí pomocí Google Scholaru najít plný text jinde, než v původní databázi, případně vám nabídne podobné články. Zároveň je zde také (bohužel zatím stále ne vždy funkční) možnost odeslat žádost o fulltext autorovi. Zrovna u tohoto mi není moc jasné, odkud OAButton kontakt na autora získává...

Pomineme-li užitečnost tlačítka pro vybíjení vzteku ve chvílích, kdy se nedostaneme k vytouženému paperu, může tato služba sloužit mj. také obhájcům otevřeného přístupu a otevřené vědy. Po prvním týdnu od spuštění se na mapě objevilo již přes 1500 hitů, což jen dokazuje, jak nesamozřejmý je přístup k vědeckým informacím. A to i v zemích, které zrovna netrpí nedostatkem financí (přestože nejvíc hlásají, že ano...).

Vědci si prý často neuvědomují, že pokud publikují v tradičních uzavřených časopisech, nemají všichni automaticky k jejich pracem přístup. Vždyť "...já to tu vidím, v tý databázi!". Takže až nebude mít vaše knihovna na nákup EIZ dostatek prostředků a budou za vámi chodit zmatení autoři, že jako kde je jejich úžasný článek z toho prestižního XYZ časopisu (?), ukažte jim tlačítko ,) 

I když by asi laik teď kroutil hlavou, jak se může vůbec stát, že by vědec-autor musel reportovat někde záznam o nedostupnosti svého vlastního článku na mapu, poučení z řad vědecké komunity se teď jistě se mnou jen hořce pousmívají... 

So, push the button!

Nástroje a platformy vědy 2.0

zdroj: http://bit.ly/16CHmkE

Původně jsem se přednášení na 3. ročníku semináře Open Access aneb Open your mind! chtěla trochu vyhnout... abych si ho řádně užila jako účastník. Jenže to bych si musela také zakázat jezdit autobusem. Zní to divně, ale nikde se mi tak dobře nepřemýšlí, jako když zírám z okna autobusu a proháním se Prahou. Kromě rozhodnutí, že zde budu psát diplomovou práci, jsem také došla k tématu přednášky, u které jsem si řekla "Jo!" a začala ji (kupodivu) s nadšením připravovat...takže se doufám máte na co těšit .) 

Zatím mám v hlavně stručnou osnovu a pustila jsem se do tvorby seznamu otevřených (2.0) nástrojů a platforem pro vědce a výzkumníky: http://bit.ly/Sci20Tools.

Zároveň bych si ale před přednáškou potřebovala ujasnit, jak doopravdy vypadá cyklus vědecké komunikace z pohledu vědce (obecné kroky). Jakými fázemi prochází, případně co vědci dělá největší problémy, s čím by mu mohl pomoci nějaký (2.0) nástroj a zda pro ulehčení práce nějaký již používá, nebo jestli jej stále postrádá.

Na mojí tweetovanou výzvu moc reakcí nepřišlo, tak otázky vykopnu zde a máte-li k nim co říct, budu ráda za jakoukoliv reakci. Případně šiřte mezi vědce. Ta přednáška bez nich bude pravděpodobně nekonkrétní, suše teoretická a pro mě bude postrádat smysl.

Ty hlavní otázky miniprůzkumu jsou:

1. Popište prosím stručně oblast zkoumání, které se věnujete.
2. Zkuste prosím z pohledu vědce/vědkyně rozebrat jeden vědecký projekt (celý vědecký cyklus jednoho výzkumu) do jednotlivých kroků.
3. Používáte pro svou vědeckou práci (vědecké/nevědecké) nástroje/platformy 2.0? Pokud ano, jaké a za jakým účelem?
4. Jaké jiné online (vědecké/nevědecké) nástroje 2.0 byste pro svou práci ocenil/a?  

Pokud byste mi s miniprůzkumem chtěli pomoct, ozvěte se na email: t.simandlova@gmail.com a nebo (pohodlněji) vyplňte či odkažte na tento formulář.

tOS - FreeFullPDF

Obecně je jednou z východ otevřeného přístupu k vědecké literatuře zvýšení viditelnosti a tedy i možnost okamžité zpětné vazby, možné zvýšení citovanosti, prestiže (autora/týmu/projektu/oboru...) apod. Podobný cíl má i nástroj FreeFullPDF od společnosti KnowMade, která se zabývá výzkumem a analýzou vědeckých a technických informací.

Zdroj: http://www.freefullpdf.com/

FreeFullPDF je jednoduchý fulltextový vyhledávací nástroj typu Google - jedno okýnko, žádné složitosti - umožňující prohledávat vědecké publikace zpřístupněné v režimu Open Access z přírodních věd, medicíny, fyziky a inženýrství a sociálních a humanitních věd, nabízející kromě webového rozhraní také aplikaci pro Android. 

Při zadávání vyhledávacího dotazu se nabízí našeptávání a z operátorů je možné pracovat s OR, pomlčkou pro vyřazení termínu z vyhledávání, uvozovkami pro hledání fráze, hvězdičkou pro automatické doplnění a tagem intitle: pro vyhledávání v názvu (viz Advanced). Výsledky vyhledávání se zobrazují v 5 kartách - All, Article, Patent, Poster, Thesis a je možné je seřadit dle relevance a data. Smazat výsledky můžete kliknutím na křížek u tlačítka Search.

Když přežijete otravné Google reklamy v rozhraní, může pro vás být FreeFullPDF dalším možných vyhledávátkem vědeckých publikací, tak směle do vyhledávání .)

tOS - ScienceGist

Novinka mezi novinkami. Nástroj, který dotekl přes zmíněný Twitter.

Printscreen: http://sciencegist.com/gists/new

ScienceGist je jednoduchý #OS nástroj, který vznikl na #hack4ac a který umožňuje přidávat shrnutí vědeckých článků. Gisty můžete přidávat buď anonymně, nebo po jednoduché registraci (+Add gist), ke které vám stačí zadat email a heslo. Článek je nejdříve nutno identifikovat pomocí DOI či arXiv identifikátoru a poté už je možné přidat samotné shrnutí. V databázi lze také vyhledávat, opět jednoduše podle DOI nebo názvu článku. Nástroj je jednoduchý a aktuálně teprve v rozjezdu. Odpustit mu tak budete muset například absenci logovacího tlačítka pro zaregistrované uživatele, které jsem po odhlášení na stránce nenašla .) 

Nu, uvidíme, kam se ScienceGist posune.

tOS - Nástroje pro otevřenou vědu

Zdroj: http://bit.ly/1b4agge 

Protože používám Twitter především pro získávání informací o otevřeném přístupu a otevřené vědě, často se ke mně dostávají tipy na spoustu skvělých online vědeckých nástrojů, které sama používat neumím, nehodlám, nemohu, nebudu... Na druhou stranu mi přijde líto je nechat prolétnout bez povšimnutí. Žádný český portál/rozcestník nástrojů pro otevřenou vědu, kam bych mohla alespoň přidávat linky (něco na způsob OAD, ale česky a s více informacemi) neexistuje a na Twitteru nebo na Facebooku se informace velice rychle ztratí. 

Nu a tady se nabízí nové (další) využití pro Žbleptárnu. Vedle letních tipů a interních výlitků tak můžete ode dneška také očekávat v rubrice pod lepítkem tOS (tools for Open Science) doporučení na všemožná vědecká udělátka, ke kterým se dostanu. Mým cílem nebude vytváření návodů a tutoriálů, ale ráda bych na existenci jednotlivých nástrojů alespoň náznakem ukázala a snad si svou cílovku najdou samy. Nebo cílovka je? Uvidíme .)