Tato práce je autorskou částí skupinové seminární práce Japonsko: televize a nová média odevzdané v rámci předmětu Televize a nová média (ANM50561), ZS 2013/2014.
Význam médií v očích lidí stoupá nejen při mezinárodních sportovních událostech či při volbách, ale také především v krizových situacích, kdy je zvýšený zájem o aktuální informace. Jinak tomu není ani v Japonsku, které je velice často postihováno zemětřesením. To v novodobé historii stihlo zasáhnout nejen obyvatelstvo, ale také mediální prostředí. A to jak masmediální, tak také prostředí nových, respektive sociálních médií.
11. březen 2011 se do historie Japonska zapsal jako den, kdy zemi zasáhlo velké zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály s epicenterem 70 km od ostrova Honšú [Zemětřesení…, 2013]. Šlo údajně o 5. největší zemětřesení od roku 1900 [Zemětřesení…, 2013], které mělo za následek 16 273 mrtvých a 3 061 pohřešovaných lidí [Earthquake…, c2013]. Samotné zemětřesení však nebylo nejničivějším činitelem. Tím byly vlny tsunami, které po zemětřesení zaplavily především provincii Tóhoku [Zemětřesení…, 2013]. Japonsko je vinou dějinné paměti obehnáno po celém pobřeží valy, které by měly vlny zastavit, v roce 2011 byly však některé vlny až třikrát vyšší a pobřeží bylo smeteno velkou vodou. Obyvatelé se logicky kvůli informacím obraceli na velká média, ta byla však následně obviněna ze zatajování důležitých informací. Ty nejdůležitější se týkaly havárie v jaderné elektrárně Fukušima I., ve které došlo k výbuchu nahromaděného vodíku, úniku radiace a přehřívání dvou reaktorů. Díky tajení a zkreslování informací ze strany vlády, úředníků, Tokyo Electric Power Company a také mainstreamových médií, tak mnohé zahraniční reporty hovoří o ztrátě důvěry v oficiální média a přesunutí zájmu o informace na alternativní kanály. V Japonsku známý termín “masu-gomi” (“Mass garbage") se dostal za hranice země. Kritizována nebyla tedy jen vláda, ale také právě neschopnost médií sledovat fakta, informace ověřit a nezávisle a pravdivě informovat občany. [MediaShift…, c2013a]
“Rather than trying to find out the truth, the media became a PR machine for the establishment.” - Yasuo Onuki, bývalý výkonný producent NHK
Mezeru v národním informování zaplnily zprávy z médií ze zámoří a také neoficiální zprávy zveřejněné na internetu a na sociálních sítích. Například starosta města Minami Soma (25 km od Fukušimi) zveřejnil 2 týdny po výbuchu elektrárny na Youtube video s apelem na hlavní média, aby se přijela do místa podívat a reportovala pravdivé informace. Kvůli nezávislým informacím řada lidí sledovala také blogový portál BLOGOS nebo zprávy, které psali a zveřejňovali nezávislí novináři. [MediaShift…, c2013a]
Z úplné nečinnosti během a po zemětřesení v březnu 2011 obvinit japonská národní média přesto nemůžeme. Ačkoliv byly utajovány některé důležité informace týkající se havárie ve Fukušimě, vysílání se ve všech významných médiích přizpůsobilo krizové situaci a byly celodenně vysílány zprávy, reportáže a meteorologické předpovědi. Do jisté míry se oficiální média snažila využít také internet a nová média, aby se informace dostaly k co nejvíce lidem. Například NHK a další stanice povolily serveru Nico Nico Dōga streamovat své vysílání a dělo se tak i prostřednictvím jiných obdobných platforem (např. streamování TBStv na Ustream v kombinaci s tweety vedle videa [MediaShift…, c2013b]). Často díky snaze samotných občanů. Platforma Nico Nico Dōga kromě streamu nabídla uživatelům možnost přidávání vlastních komentářů k jakékoliv pasáži videa a vytvářela tak mash-up oficiálních informací s uživatelsky generovaným obsahem, představujícím vlastní, často emocionálně zabarvený, názor. [Slater et al., c2013]
Mimo jiné byl národními i lokálními broadcastery k šíření aktuálních informací hojně využíván Twitter, kde byl o informace velký zájem. Desetitisícový nárůst followerů oficiálních Twitter účtů velkých médií je toho důkazem (viz obrázek). [European…, c2013]
 |
| Nárůst followerů účtů národních a lokálních novin [European…, c2013] |
"There is an emergency earthquake alert. Miyagi, Iwate, Fukushima, Akita, Yamagata. Very big quake. Please be careful!!!! Please be careful!!!!!!" - @NHK_PR, 2:47 tamního času [Slater et al., c2013]
"Big earthquake. There are tsunami warnings on the East coast of Tohoku." - @asahi_tokyo, 8 minut po prvních otřesech [European…, c2013]
Twitter zde obecně zafungoval jako vhodné médium pro šíření informací k obyvatelům a mezi nimi. Především díky tomu, že velká část populace vlastní chytrý telefon. Podle white paperu Ministerstva vnitra a komunikace z roku 2010 to bylo až 96,3% domácností v Japonsku. [Slater et al., c2013] V době výpadku proudu tak sociální sítě mohly efektivně suplovat televizní kanály, neboť telefonní sítě s menšími výpadky stále fungovaly. Podle studie “Earthquake: On the usage of social media among companies after the disaster, use differentiated between SNS and twitter” jedna třetina z dotázaných označila Twitter za potřebnou kompenzaci nedostatku spolehlivých informací poskytovaných masmédii a/nebo vládou. [Slater et al., c2013]
Příkladem práce se sociálními médii na lokální úrovni bylo využití Twitteru novinami v prefektuře Mijagi Kahoku Shimpo jako zástupného kanálu pro šíření informací po zemětřesení, které jim znemožnilo vydávat deník tištěně. [European…, c2013] Jiným vhodným příkladem využití Twitteru nejen pro šíření informací, ale také například pro koordinaci pomoci, představovaly oficiální hashtagy, které vytvořil Twitter Japan [Twitter…, 2011]. Díky nim bylo možné kategorizovat informace o zemětřesení na Twitteru. Například #hinan byl využívaný pro informace týkající se evakuace, #311care pro zdravotnické informace cílené na oběti zemětřesení a #J_j_helpme pro lidi, kteří potřebují urgentně zachránit nebo pomoct. [European…, c2013] Na toto postupně začala reagovat i vláda a orgány místní správy, které buď začaly více Twitter využívat, nebo zakládaly nově své vlastní účty.
“[Urgent] People survived tsunami but stranded in Yamoto municipal sports ground in Higashimatsushima-shi, Miyagi prefecture are waiting for rescue. They can't reach anyone. Please somebody help them. #jishin #j_j_helpme.” - @naniwanozyo, 11. března 2011 [Slater et al., c2013]
Nejenže zemětřesení 3.11 pomohlo ukázat světu reálnou mediální situaci v Japonsku a změnilo informační chování jejích obyvatel, kteří se v krizové situaci od televizí a rádií přesunuli především na internet. Neschopnost vlády a mainstreamových médií plně informovat o jaderné havárii ale také vedla později k masovým protestům, které se - jak jinak - organizovaly prostřednictvím sociálních sítí. Asi nejhlasitější demonstrace se uskutečnila 19. září 2011 v Tokiu, kde se sešlo přes 60 000 odpůrců nukleární energie. [Slater et al., c2013] Mimo jiné v online prostředí začaly vznikat nezávislé kanály informací právě pro odpůrce nukleární energie jako protipól k oficiálním informacím předávaných oficiálními médii. Příkladem je web Iwakami, který provozuje novinář na volné noze Yasumi Iwakami. Ten využívá 93 živých streamovacích kanálů k šíření zpráv o antinukleárních akcích po celé zemi. [Business…, c2013]
Použité zdroje:
Slater, David H.; Keiko, Nishimura; Kindstrand, Love. c2013. Social Media, Information and Political Activism in Japan's 3.11 Crisis.
The Asia-Pacific Journal: Japan Focus [online]. c2013 [cit. 2013-12-05]. Dostupný z WWW: <
http://japanfocus.org/-Nishimura-Keiko/3762>.
