co tu

neděle 19. října 2014

Akademické sociální sítě

Tento příspěvek je (upraveným) úryvkem z mé diplomové práce na téma otevřené vědy.

Akademické sociální sítě
Networking by jairoagua, by-nc-sa 2.0
Sociální sítě (jinak též komunitní servery) můžeme obecně definovat jako webové platformy “umožňující jednotlivcům vytvářet zcela či částečně veřejný profil v rámci daného systému, určovat seznam uživatelů, s nimiž bude sdíleno propojení a zobrazovat či procházet seznamy kontaktů těchto uživatelů v systému.” [Boyd, 2007] Za klíčovou funkcionalitu online sociálních sítí považují Nentwich a König [2014, s. 108] především možnost vytváření uživatelských profilů, neboť ta odlišuje sociální sítě od ostatních platforem umožňujících propojování a získávání kontaktů. Charakteristickými jsou pro komunitní servery dvě základní funkce, a to správa identity a správa kontaktů. [Nentwich, 2014]

Postupný nárůst počtu online sociálních sítí můžeme sledovat již od konce 90. let, ale největší boom začal především po roce 2000. [Nentwich, 2014] Přímo akademické sociální sítě se následně začaly objevovat v letech 2007-2008. [Nentwich, 2014] Mezi typické prvky a služby těchto sociálních platforem patří již zmíněné uživatelské profily, dále různé komunikační nástroje (např. soukromé zprávy, chat, diskuzní fóra aj.), propojovací funkce (např. přátelství, automatické návrhy nových kontaktů, vyhledávání kontaktů, záložky profilů aj.), nástroje přímého upozorňování (např. tlačítka typu “To se mi líbí”, tlačítka pro sdílení, externí upozornění prostřednictvím emailu apod.), komunity (např. tematické skupiny umožňující diskuzi, spolupráci, sdílení dokumentů apod.), kalendář a možnost plánování, specificky u akademických sociálních sítí také funkce spojené s publikacemi (např. vyhledávání publikací, doporučování na základě nastavených preferencí či dle zájmu sdílených kontaktů, možnost komentování, hodnocení, sdílení, statistik atd.) a jiné další služby jako například nabízení a vyhledávání pracovních příležitostí, blogy, propojování s dalšími aplikacemi aj. [Nentwich, 2014]

Díky komplexnosti poskytovaných služeb a funkcí akademických sociálních sítí můžeme říci, že mohou být využity jako podpůrný nástroj pro většinu jádrových vědeckých aktivit. Svými možnostmi pomáhají při tvorbě znalostí, jejich zpracování a distribuci a zároveň pro vyhledávání a získávání nových informací a publikací. [Nentwich, 2014, s. 111] Díky možnosti ukládání a zpřístupňování publikací na uživatelském profilu mohou akademické sociální sítě například suplovat funkci osobních stránek či repozitářů, díky vyhledávání nad často rozsáhlými databázemi skrze integrované vyhledávací rozhraní mohou nahrazovat knihovní katalogy a portály elektronických zdrojů, tlačítka či jiné mechanismy žádosti o plný text, není-li veřejně dostupný, mohou fungovat jako systémy elektronického dodávání dokumentů, komunikační kanály mohou doplnit tradičnější emailovou komunikaci, statistiky u vlastní publikační činnosti nabízí okamžitou zpětnou vazbu, stejně tak případné komentáře a uživatelská hodnocení atd. Nentwich [2014, s. 112] také zmiňuje, že akademické sociální sítě mohou plnit i funkci e-learningové platformy či je lze využít jako digitální infrastrukturu konkrétní instituce. Sami vědci podle analýzy v knize Cyberscience 2.0 [Nentwich, 2012] využívají akademické sociální sítě čtyřmi základními způsoby, a to jako nástroj ke komunikaci a spolupráci v rámci vědecké komunity, pro práci s veřejností a sebeprezentaci, k elektronickému vyučování a jako burzu práce. [Nentwich, 2014]

SocialMedia in Academic Matters
Typově můžeme rozlišovat mezi akademickými sociálními sítěmi jak oborově zaměřené jako je například DailyStrength či Nature Network, tak i oborově univerzální jako MendeleyResearchGate nebo Academia.edu. Především ty univerzální nabízí kromě klasických funkcionalit sociálních sítí právě i další již zmíněné rozšiřující služby. Kupříkladu Mendeley není pouze webová sociální platforma umožňující vytvářet vědecké profily a sdílet kontakty, ale nabízí svým uživatelům také desktopovou aplikaci, která funguje jako referenční manager a data z osobní knihovny propojuje s obsahem uživatelského profilu. [Mendeley, c2014a] Autor si tedy může synchronizovat obsah mezi zařízeními, či lokálně uložené dokumenty s obsahem v online profilu, ukládat si do své knihovny nové záznamy a plné texty z veřejně dostupné databáze publikací integrované přímo v Mendeley, či například pomocí Mendeley pluginu do textového editoru vkládat citace dokumentů ze své uživatelské knihovny apod. [Mendeley, c2014b] Síť ResearchGate sice nenabízí desktopovou aplikaci, umožňuje ale navíc kromě sociálních funkcí také prohledávat databázi vědeckých publikací, dále nově publikovat otevřené recenze a má integrováno request button, tlačítko, kterým autorům článku může uživatel odeslat elektronickou žádost o zpřístupnění plného textu. [Simandlová, 2013] Od roku 2014 mají uživatelé možnost v rámci systému publikovat či žádat o otevřené recenze. [Introducing…, 2014]


Použité zdroje:
BOYD, Danah M. a Nicole B. Ellison. 2007. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, vol. 13, no. 1, s. 210-230 [cit. 2014-07-07]. ISSN 1083-6101. Dostupný po přihlášení také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x.

Introducing Open Review: a new way to evaluate research. In: ResearchGate News [online]. researchgate.net, c2014, March 13, 2014 [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: https://news.researchgate.net/index.php?/archives/187-Introducing-Open-Review-a-new-way-to-evaluate-research.html.

MENDELEY. c2014a. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014a [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/.

MENDELEY. c2014b. Overview. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014b [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/features/.

NENTWICH, Michael a René König. 2012. Cyberscience 2.0: Research in the age of digital social networks. Frankfurt, New York: Campus Verlag, 2012, 237 s. ISBN 978-3-593-39518-0.

NENTWICH, Michael a René KÖNIG. 2014. Academia Goes Facebook?: The Potential of Social network Sites in the Scholarly Realm. In: Bartling, Sönke a Sascha Friesike (eds.). Opening Science: The Evolving Guide on How the Internet is Changing Research, Collaboration and Scholarly Publishing. Springer, 2014, s. 107-124. ISBN 978-3-319-00025-1. Dostupný také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-00026-8_7.

SIMANDLOVÁ, Tereza. 2013. Nástroje a platformy vědy 2.0 [elektronický dokument]. Praha, 2013 [cit. 2014-07-08]. Dostupný také z: http://bit.ly/Sci20blog.

Žádné komentáře:

Okomentovat