co tu

sobota 26. února 2022

jak pomoci ukrajině?

ačkoliv jsou zásadní zejména politické kroky a mezinárodní sankce, jednotlivci mohou také podpořit ukrajinu a ukrajince dle svých možností. i sebemenší pomoc je důležitá.

abych to sama furt dokola nehledala, udělala jsem si malej sesum. tak sdílím. 

>> TRŽIŠTĚ (NABÍDEK) POMOCI <<<


1) FINANČNÍ PODPORA (humanitární, zdravotní, obranná):

 + Hrnčíři Ukrajině - dražba výrobků českých hrnčířů, výtěžek jde na pomoc ukrajině. i zlaté české ručičky pomáhají ,)

2) MATERIÁLNÍ PODPORA

3) KYBER PODPORA - ostřelování ruských dezinfo a bankovních webů z pohodlí vašeho (zatím) svobodného gauče. (info o možnostech, legálnosti atd. např. tu)

4) MORÁLNÍ PODPORA - i ty blbé vlaječky na facebookové profilovce vyjadřují určitý postoj a tlačí na okolí a mj. politiky. stejně tak účast na protestech (online i těch fyzických před ruskou ambasádou, na náměstích apod.). zároveň můžete psát přímo (svým) českým politikům a vyzývat je k odvaze v nepříjemných a do budoucna nejspíš velmi bolestných rozhodnutích. putinovské rusko budou sankce bolet, ale dokud nebudou bolet i nás, nejsou to opravdové sankce...

jako knihovník si říkám, že by naše komunita měla také zvážit možnosti podpory v boji proti ruským dezinformacím. konkrétní efektivní aktivita mě ale nenapadá. pokud o něčem víte, dejte vědět. ráda se zapojím.

a v neposlední řadě doufám, že češi pomohou bojovat ještě jednou zbraní, kterou máme a umíme velmi dobře použít. humorem. snažme se v rámci možností udržet v dobré psychické kondici. budeme to potřebovat.

Слава Україні! 🇺🇦

středa 9. března 2016

aktualizujte údaje v DOAJ, dokud je čas

otevřeným časopisům, které byly zařazeny do directory of open access journals (doaj) před březnem 2014, zbývají poslední 3 týdny na odeslání žádosti o přehodnocení časopisu dle nových kritérií. pakliže redakce do 31. března 2016 neodešlou přihlášku k přehodnocení, bude časopis z doaj vyřazen.
časopisy, které již prošly novým hodnocením, mají v doaj ve svém profilu zelenou fajfku.

pokud jste žádost o přehodnocení odeslali, měli byste po přihlášení v profilu časopisu vidět status reapplication submitted, dokud se neposune k samotnému hodnocení, o čemž kontaktní osobě přijde e-mailové upozornění. 

kromě nových kritérií přišel doaj také s nálepkou doaj seal, která označuje ty nejkvalitnější otevřené časopisy indexované v databázi. rozdíl mezi časopisem v doaj a časopisem s nálepkou seal je přehledně popsán na blogu.
z české republiky má nálepku doaj seal zatím jeden časopis: envigogika.




středa 18. listopadu 2015

otevřené mega časopisy

náhodou jsem se dostala k dotazu, jaké mega časopisy (nebo časopisy pokrývající více než jedno téma/obor) jsou dnes publikujícím (STM) vědcům kromě známého PLoS ONE k dispozici. a tak jsem chvilku pátrala a když už mi vznikl nějaký ten seznam, tak tady ho také máte. třeba se bude hodit.
jen bych ráda upozornila, že nejde o zcela vyčerpávající soupis. mega časopisů je více, zde jen ukázka těch asi nejznámějších, včetně IF za 2014 a výše publikačních poplatků:




sobota 17. října 2015

Open access rozcestník pro knihovníky

Blíží se #OAWeekCZ 2015 a protože se ve žbleptárně dlouho nic neobjevilo, v rychlosti jsem vychrlila pár odkazů, které by snad mohly být k užitku .)


po zelené nebo po zlaté? (foto: té)
Milá knihovnice, milý knihovníku,
položil vám nějaký zvídavý student či zapálený vědec dotaz týkající se otevřeného přístupu (tzv. open access) a vy tápete, co mu poradit? Teoretických textů o tomto režimu publikování (vědecké komunikace) bylo sepsáno mnoho (drobně také zde ve žbleptárně). Krátkého průvodce nabízí i stránka www.openaccess.cz. Pokud ale hledáte především vhodné postupy a databáze pro vyhledání konkrétních a ideálních cest pro vašeho uživatele, možná by vám mohl pomoci následující rozcestník...

Zelená cesta / green road

Kde hledat otevřené repozitáře

  • OpenDOAR - databáze otevřených repozitářů (ideální pro vědce/studenty)
  • ROAR - databáze otevřených repozitářů (spíše pro knihovníky)
  • OpenAccessMap - interaktivní mapa zobrazující otevřené repozitáře, časopisy, politiky aj.
  • Repository maps - mapa otevřených repozitářů (agreguje data z ROAR a OpenDOAR - užitečné spíše pro knihovníky a správce repos.)

Pomocníci pro autory

  • SHERPA/RoMEO - databáze vydavatelských politik ve vztahu k autoarchivaci v otevřených repozitářích
  • SHERPA/JULIET - databáze OA politik poskytovatelů financí
  • SHERPA/FACT - nástroj umožňující kontrolu, zda publikováním v určitém časopisu autor splní požadavky poskytovatele financí (především pro GB)
  • ROARMAP - databáze otevřených politik

Kde prohledávat obsah otevřených repozitářů

  • OpenAIRE - evropský portál stejnojmenného projektu, který umožňuje mj. prohledávat obsah zapojených repozitářů a nabízí mnoho užitečných informací autorům, institucím apod.
  • BASE - mezinárodní agregátor obsahu otevřených repozitářů
  • CORE - původně britský, nyní již mezinárodní agregátor obsahu otevřených repozitářů
  • OAISTER - prohledává volně dostupný a otevřený obsah
  • Google Scholar - mj. prohledává také otevřený obsah

Zlatá cesta / gold road

Kde hledat otevřené časopisy

  • DOAJ - databáze otevřených časopisů, téměř polovina je z rozhraní prohledatelná až na úroveň článků
  • ROAD ISSN - databáze otevřených zdrojů, které mají přidělené ISSN, mj. u časopisů zobrazuje různé indikátory kvality (např. SJR)
  • OpenAccessMap - interaktivní mapa zobrazující otevřené repozitáře, časopisy, politiky aj.

Jak se vyhnout predátorům + pomocníci pro autory (ověření kvality OA časopisu)


Kde prohledávat obsah otevřených časopisů

  • Paperity - agregátor článků z otevřených časopisů
  • DOAJ Search - rozhraní databáze DOAJ umožňuje u cca poloviny zahrnutých časopisů prohledávat jejich obsah na úroveň článků
  • Google Scholar - mj. prohledává také otevřený obsah

Napadá váš další užitečný odkaz, který byste doporučili autorům, studentům, knihovníkům? Dejte mi vědět v komentářích nebo mi napište e-mail.

pátek 11. září 2015

TOP otevřené medicínské časopisy

Seznam top otevřených časopisů vznikl pro ÚVI 1. LF UK a VFN, ale nejde o nic interního, tedy hurá s tím do světa. Časopisy jsou řazeny podle impakt faktoru pro rok 2014. Publikační poplatky jsou aktuální k srpnu 2015.

Víte o jiném časopisu, který je vysoce hodnocený ve WoS, je otevřený, oborově zaměřený na medicínu a není v tabulce? Budu ráda, když mi dáte vědět na t.simandlova@gmail.com.

pátek 24. října 2014

open access sauce

open access sauce
Pět dní letošního Open Access Weeku (Týden otevřeného přístupu) je za námi a spolu s tím také přednáška v Plzni o otevřené vědě a na Filozofické fakultě UK o otevřeném přístupu. Tu druhou navíc doprovodilo otevřené menu Sirky a MaTerie v podobě oranžády (+ zelené pro příznivce autoarchivace) a hotkarot s open access sauce, otevřenou omáčkou, která vznikla na základě textové analýzy mojí diplomové práce (a musím uznat, že se vychutila a vybarvila téměř do odstínu přesně ,)).

Chtěli byste také svojí otevřenou majdu? Není problém. Generovat můžete v labu na stránkách opensauce.cz.


Otevřený přístup a mrkev v rohlíku s vámi, lidi ;)

neděle 19. října 2014

Akademické sociální sítě

Tento příspěvek je (upraveným) úryvkem z mé diplomové práce na téma otevřené vědy.

Akademické sociální sítě
Networking by jairoagua, by-nc-sa 2.0
Sociální sítě (jinak též komunitní servery) můžeme obecně definovat jako webové platformy “umožňující jednotlivcům vytvářet zcela či částečně veřejný profil v rámci daného systému, určovat seznam uživatelů, s nimiž bude sdíleno propojení a zobrazovat či procházet seznamy kontaktů těchto uživatelů v systému.” [Boyd, 2007] Za klíčovou funkcionalitu online sociálních sítí považují Nentwich a König [2014, s. 108] především možnost vytváření uživatelských profilů, neboť ta odlišuje sociální sítě od ostatních platforem umožňujících propojování a získávání kontaktů. Charakteristickými jsou pro komunitní servery dvě základní funkce, a to správa identity a správa kontaktů. [Nentwich, 2014]

Postupný nárůst počtu online sociálních sítí můžeme sledovat již od konce 90. let, ale největší boom začal především po roce 2000. [Nentwich, 2014] Přímo akademické sociální sítě se následně začaly objevovat v letech 2007-2008. [Nentwich, 2014] Mezi typické prvky a služby těchto sociálních platforem patří již zmíněné uživatelské profily, dále různé komunikační nástroje (např. soukromé zprávy, chat, diskuzní fóra aj.), propojovací funkce (např. přátelství, automatické návrhy nových kontaktů, vyhledávání kontaktů, záložky profilů aj.), nástroje přímého upozorňování (např. tlačítka typu “To se mi líbí”, tlačítka pro sdílení, externí upozornění prostřednictvím emailu apod.), komunity (např. tematické skupiny umožňující diskuzi, spolupráci, sdílení dokumentů apod.), kalendář a možnost plánování, specificky u akademických sociálních sítí také funkce spojené s publikacemi (např. vyhledávání publikací, doporučování na základě nastavených preferencí či dle zájmu sdílených kontaktů, možnost komentování, hodnocení, sdílení, statistik atd.) a jiné další služby jako například nabízení a vyhledávání pracovních příležitostí, blogy, propojování s dalšími aplikacemi aj. [Nentwich, 2014]

Díky komplexnosti poskytovaných služeb a funkcí akademických sociálních sítí můžeme říci, že mohou být využity jako podpůrný nástroj pro většinu jádrových vědeckých aktivit. Svými možnostmi pomáhají při tvorbě znalostí, jejich zpracování a distribuci a zároveň pro vyhledávání a získávání nových informací a publikací. [Nentwich, 2014, s. 111] Díky možnosti ukládání a zpřístupňování publikací na uživatelském profilu mohou akademické sociální sítě například suplovat funkci osobních stránek či repozitářů, díky vyhledávání nad často rozsáhlými databázemi skrze integrované vyhledávací rozhraní mohou nahrazovat knihovní katalogy a portály elektronických zdrojů, tlačítka či jiné mechanismy žádosti o plný text, není-li veřejně dostupný, mohou fungovat jako systémy elektronického dodávání dokumentů, komunikační kanály mohou doplnit tradičnější emailovou komunikaci, statistiky u vlastní publikační činnosti nabízí okamžitou zpětnou vazbu, stejně tak případné komentáře a uživatelská hodnocení atd. Nentwich [2014, s. 112] také zmiňuje, že akademické sociální sítě mohou plnit i funkci e-learningové platformy či je lze využít jako digitální infrastrukturu konkrétní instituce. Sami vědci podle analýzy v knize Cyberscience 2.0 [Nentwich, 2012] využívají akademické sociální sítě čtyřmi základními způsoby, a to jako nástroj ke komunikaci a spolupráci v rámci vědecké komunity, pro práci s veřejností a sebeprezentaci, k elektronickému vyučování a jako burzu práce. [Nentwich, 2014]

SocialMedia in Academic Matters
Typově můžeme rozlišovat mezi akademickými sociálními sítěmi jak oborově zaměřené jako je například DailyStrength či Nature Network, tak i oborově univerzální jako MendeleyResearchGate nebo Academia.edu. Především ty univerzální nabízí kromě klasických funkcionalit sociálních sítí právě i další již zmíněné rozšiřující služby. Kupříkladu Mendeley není pouze webová sociální platforma umožňující vytvářet vědecké profily a sdílet kontakty, ale nabízí svým uživatelům také desktopovou aplikaci, která funguje jako referenční manager a data z osobní knihovny propojuje s obsahem uživatelského profilu. [Mendeley, c2014a] Autor si tedy může synchronizovat obsah mezi zařízeními, či lokálně uložené dokumenty s obsahem v online profilu, ukládat si do své knihovny nové záznamy a plné texty z veřejně dostupné databáze publikací integrované přímo v Mendeley, či například pomocí Mendeley pluginu do textového editoru vkládat citace dokumentů ze své uživatelské knihovny apod. [Mendeley, c2014b] Síť ResearchGate sice nenabízí desktopovou aplikaci, umožňuje ale navíc kromě sociálních funkcí také prohledávat databázi vědeckých publikací, dále nově publikovat otevřené recenze a má integrováno request button, tlačítko, kterým autorům článku může uživatel odeslat elektronickou žádost o zpřístupnění plného textu. [Simandlová, 2013] Od roku 2014 mají uživatelé možnost v rámci systému publikovat či žádat o otevřené recenze. [Introducing…, 2014]


Použité zdroje:
BOYD, Danah M. a Nicole B. Ellison. 2007. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, vol. 13, no. 1, s. 210-230 [cit. 2014-07-07]. ISSN 1083-6101. Dostupný po přihlášení také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x.

Introducing Open Review: a new way to evaluate research. In: ResearchGate News [online]. researchgate.net, c2014, March 13, 2014 [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: https://news.researchgate.net/index.php?/archives/187-Introducing-Open-Review-a-new-way-to-evaluate-research.html.

MENDELEY. c2014a. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014a [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/.

MENDELEY. c2014b. Overview. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014b [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/features/.

NENTWICH, Michael a René König. 2012. Cyberscience 2.0: Research in the age of digital social networks. Frankfurt, New York: Campus Verlag, 2012, 237 s. ISBN 978-3-593-39518-0.

NENTWICH, Michael a René KÖNIG. 2014. Academia Goes Facebook?: The Potential of Social network Sites in the Scholarly Realm. In: Bartling, Sönke a Sascha Friesike (eds.). Opening Science: The Evolving Guide on How the Internet is Changing Research, Collaboration and Scholarly Publishing. Springer, 2014, s. 107-124. ISBN 978-3-319-00025-1. Dostupný také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-00026-8_7.

SIMANDLOVÁ, Tereza. 2013. Nástroje a platformy vědy 2.0 [elektronický dokument]. Praha, 2013 [cit. 2014-07-08]. Dostupný také z: http://bit.ly/Sci20blog.

čtvrtek 18. září 2014

Open Science - moje studijní (r)evoluce

Otevřená věda - vědecká (r)evoluce
24 hodin jsem otitulovaná. #SNMgraduate. Pocit je to příjemný i smutný zároveň. Přestože jsem se těšila na okamžik, až to bude za mnou, mám nyní pocit, že mě čeká jen pracovní stereotyp a kontinuální hloupnutí...

Nu, ale o tom tento žblept být nemá. Má především odkázat na moji diplomovou práci, kterou jsem slíbila po obhajobě zveřejnit a tak také činím. Najdete ji v Digitálním repozitáři UK http://hdl.handle.net/20.500.11956/63092.

Budu ráda za jakoukoliv kritiku, poznámku, doplnění, reakci, šíření. Jak je libo ,)

EDIT. 2018-12-12: Již při skládání kratičké kapitoly o otevřené vědě do knihy Otevřený přístup k vědeckým informacím: současný stav v České republice a ve světě jsem zjistila, že mi v diplomové práci vypadla v přehledu použité literatury citace 1 zásadní kapitoly z knihy Opening Science a že se v textu asi na 40 místech odkazuji chybně na jinou kapitolu. Nu, ostuda jak řemen - kovářova kobyla chodí bosa...
Ráda bych proto alespoň na tomto místě uvedla chybějící citaci:
FECHER, Benedikt a Sascha FRIESIKE. Fecher, 2014. Open Science: One Term, Five Schools of Thought. In: Bartling, Sönke a Sascha Friesike (eds.). Opening Science: The Evolving Guide on How the Internet is Changing Research, Collaboration and Scholarly Publishing. Springer, 2014, s. 17-47. ISBN 978-3-319-00025-1. Dostupný také z (DOI): 10.1007/978-3-319-00026-8_2
A zároveň je tedy nutné doplnit, že téměř všechny [Bartling, 2014] citace v kapitole 2.3 Pět myšlenkových škol (+ pár výskytů dále v textu), kde jsem čerpala z textu Open Science: One Term, Five Schools of Thought, jsou uvedeny chybně - kapitolu nepsala Sönke  Bartling (ta je autorkou jiných kapitol a editorkou celé knihy), ale Benedikt Fecher a Sascha Friesike, jak je patrné z citace výše.

Erratum lze do Studijního informačního systému UK vložit pouze 15 dní od obhajoby, následně již autor nemá šanci uvést případné chyby na pravou míru. Jakožto obsedantní puntičkářku mě to štve extrémně, ale nedá se svítit .(

pondělí 14. července 2014

Co se tam nevešlo #diplomka

Ještě jsem ani nedopsala závěr a už jsem si byla vědoma řady obsahových nedostatků své diplomové práce. Chybí v ní například detailnější popis popularizačních a komunikačních aktivit vědy, mikroblogování, vědeckého blogování a konceptu otevřeného recenzního řízení, dále představení otevřených výukových zdrojů, open notebook science, open code, open source software... Prostě toho chybí mnoho. Mohla jsem zároveň dát více prostoru příležitostem a rizikům otevřené vědy vycházejícím z jiných než definovaných důsledků kola budoucnosti.

Diplomová práce tyto části neobsahuje především z důvodu zachování alespoň trochu přívětivého rozsahu, k jehož limitování jsem se vyjadřovala v minulém žbleptu. A také proto, že na to prostě nebyl čas. Otevřená věda je komplexní záležitostí, kterou dle mého názoru nelze pokrýt znalostmi studenta nav. Mgr. 

Protože ale nemám ráda polovičatosti, tímto bych se ráda omluvila především sama sobě. Že práce není tak dokonalá, jak jsem si představovala .)

Mým 209 116 znaků stran jsem v noci odeslala k finální konzultaci a doufám, že to projde. Strávila jsem nad textem poslední 3 měsíce + nějaký čas ve druhém ročníku. A také čas věnovaný přednáškám, seminářům a školení k otevřenému přístupu, datům a vědě v posledních 4 letech. 

Díky psaní diplomové práce jsem si uvědomila, jak málo stačí k tomu, aby člověk žil v iluzi, že něčemu rozumí. Teď vím, že odborníkem na otevřenou vědu zdaleka nejsem, ale věřím, že princip open science jsem pochopila dostatečně. A také mohu potvrdit, že mě téma i přes veškeré diplomkové výkřiky na blogu či sociálních sítích nepřestalo bavit .)


P. S. Do státnic celou práci zveřejňovat nebudu, má-li ale někdo zájem o zatím stále neobhájenou verzi, může mi napsat na t.simandlova@gmail.com.