co tu

pátek 24. října 2014

open access sauce

open access sauce
Pět dní letošního Open Access Weeku (Týden otevřeného přístupu) je za námi a spolu s tím také přednáška v Plzni o otevřené vědě a na Filozofické fakultě UK o otevřeném přístupu. Tu druhou navíc doprovodilo otevřené menu Sirky a MaTerie v podobě oranžády (+ zelené pro příznivce autoarchivace) a hotkarot s open access sauce, otevřenou omáčkou, která vznikla na základě textové analýzy mojí diplomové práce (a musím uznat, že se vychutila a vybarvila téměř do odstínu přesně ,)).

Chtěli byste také svojí otevřenou majdu? Není problém. Generovat můžete v labu na stránkách opensauce.cz.


Otevřený přístup a mrkev v rohlíku s vámi, lidi ;)

neděle 19. října 2014

Akademické sociální sítě

Tento příspěvek je (upraveným) úryvkem z mé diplomové práce na téma otevřené vědy.

Akademické sociální sítě
Networking by jairoagua, by-nc-sa 2.0
Sociální sítě (jinak též komunitní servery) můžeme obecně definovat jako webové platformy “umožňující jednotlivcům vytvářet zcela či částečně veřejný profil v rámci daného systému, určovat seznam uživatelů, s nimiž bude sdíleno propojení a zobrazovat či procházet seznamy kontaktů těchto uživatelů v systému.” [Boyd, 2007] Za klíčovou funkcionalitu online sociálních sítí považují Nentwich a König [2014, s. 108] především možnost vytváření uživatelských profilů, neboť ta odlišuje sociální sítě od ostatních platforem umožňujících propojování a získávání kontaktů. Charakteristickými jsou pro komunitní servery dvě základní funkce, a to správa identity a správa kontaktů. [Nentwich, 2014]

Postupný nárůst počtu online sociálních sítí můžeme sledovat již od konce 90. let, ale největší boom začal především po roce 2000. [Nentwich, 2014] Přímo akademické sociální sítě se následně začaly objevovat v letech 2007-2008. [Nentwich, 2014] Mezi typické prvky a služby těchto sociálních platforem patří již zmíněné uživatelské profily, dále různé komunikační nástroje (např. soukromé zprávy, chat, diskuzní fóra aj.), propojovací funkce (např. přátelství, automatické návrhy nových kontaktů, vyhledávání kontaktů, záložky profilů aj.), nástroje přímého upozorňování (např. tlačítka typu “To se mi líbí”, tlačítka pro sdílení, externí upozornění prostřednictvím emailu apod.), komunity (např. tematické skupiny umožňující diskuzi, spolupráci, sdílení dokumentů apod.), kalendář a možnost plánování, specificky u akademických sociálních sítí také funkce spojené s publikacemi (např. vyhledávání publikací, doporučování na základě nastavených preferencí či dle zájmu sdílených kontaktů, možnost komentování, hodnocení, sdílení, statistik atd.) a jiné další služby jako například nabízení a vyhledávání pracovních příležitostí, blogy, propojování s dalšími aplikacemi aj. [Nentwich, 2014]

Díky komplexnosti poskytovaných služeb a funkcí akademických sociálních sítí můžeme říci, že mohou být využity jako podpůrný nástroj pro většinu jádrových vědeckých aktivit. Svými možnostmi pomáhají při tvorbě znalostí, jejich zpracování a distribuci a zároveň pro vyhledávání a získávání nových informací a publikací. [Nentwich, 2014, s. 111] Díky možnosti ukládání a zpřístupňování publikací na uživatelském profilu mohou akademické sociální sítě například suplovat funkci osobních stránek či repozitářů, díky vyhledávání nad často rozsáhlými databázemi skrze integrované vyhledávací rozhraní mohou nahrazovat knihovní katalogy a portály elektronických zdrojů, tlačítka či jiné mechanismy žádosti o plný text, není-li veřejně dostupný, mohou fungovat jako systémy elektronického dodávání dokumentů, komunikační kanály mohou doplnit tradičnější emailovou komunikaci, statistiky u vlastní publikační činnosti nabízí okamžitou zpětnou vazbu, stejně tak případné komentáře a uživatelská hodnocení atd. Nentwich [2014, s. 112] také zmiňuje, že akademické sociální sítě mohou plnit i funkci e-learningové platformy či je lze využít jako digitální infrastrukturu konkrétní instituce. Sami vědci podle analýzy v knize Cyberscience 2.0 [Nentwich, 2012] využívají akademické sociální sítě čtyřmi základními způsoby, a to jako nástroj ke komunikaci a spolupráci v rámci vědecké komunity, pro práci s veřejností a sebeprezentaci, k elektronickému vyučování a jako burzu práce. [Nentwich, 2014]

SocialMedia in Academic Matters
Typově můžeme rozlišovat mezi akademickými sociálními sítěmi jak oborově zaměřené jako je například DailyStrength či Nature Network, tak i oborově univerzální jako MendeleyResearchGate nebo Academia.edu. Především ty univerzální nabízí kromě klasických funkcionalit sociálních sítí právě i další již zmíněné rozšiřující služby. Kupříkladu Mendeley není pouze webová sociální platforma umožňující vytvářet vědecké profily a sdílet kontakty, ale nabízí svým uživatelům také desktopovou aplikaci, která funguje jako referenční manager a data z osobní knihovny propojuje s obsahem uživatelského profilu. [Mendeley, c2014a] Autor si tedy může synchronizovat obsah mezi zařízeními, či lokálně uložené dokumenty s obsahem v online profilu, ukládat si do své knihovny nové záznamy a plné texty z veřejně dostupné databáze publikací integrované přímo v Mendeley, či například pomocí Mendeley pluginu do textového editoru vkládat citace dokumentů ze své uživatelské knihovny apod. [Mendeley, c2014b] Síť ResearchGate sice nenabízí desktopovou aplikaci, umožňuje ale navíc kromě sociálních funkcí také prohledávat databázi vědeckých publikací, dále nově publikovat otevřené recenze a má integrováno request button, tlačítko, kterým autorům článku může uživatel odeslat elektronickou žádost o zpřístupnění plného textu. [Simandlová, 2013] Od roku 2014 mají uživatelé možnost v rámci systému publikovat či žádat o otevřené recenze. [Introducing…, 2014]


Použité zdroje:
BOYD, Danah M. a Nicole B. Ellison. 2007. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, vol. 13, no. 1, s. 210-230 [cit. 2014-07-07]. ISSN 1083-6101. Dostupný po přihlášení také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x.

Introducing Open Review: a new way to evaluate research. In: ResearchGate News [online]. researchgate.net, c2014, March 13, 2014 [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: https://news.researchgate.net/index.php?/archives/187-Introducing-Open-Review-a-new-way-to-evaluate-research.html.

MENDELEY. c2014a. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014a [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/.

MENDELEY. c2014b. Overview. Free reference manager and PDF organizer: Mendeley [online]. London: Mendeley Ltd, c2014b [cit. 2014-07-08]. Dostupný z: http://www.mendeley.com/features/.

NENTWICH, Michael a René König. 2012. Cyberscience 2.0: Research in the age of digital social networks. Frankfurt, New York: Campus Verlag, 2012, 237 s. ISBN 978-3-593-39518-0.

NENTWICH, Michael a René KÖNIG. 2014. Academia Goes Facebook?: The Potential of Social network Sites in the Scholarly Realm. In: Bartling, Sönke a Sascha Friesike (eds.). Opening Science: The Evolving Guide on How the Internet is Changing Research, Collaboration and Scholarly Publishing. Springer, 2014, s. 107-124. ISBN 978-3-319-00025-1. Dostupný také z (DOI): http://dx.doi.org/10.1007/978-3-319-00026-8_7.

SIMANDLOVÁ, Tereza. 2013. Nástroje a platformy vědy 2.0 [elektronický dokument]. Praha, 2013 [cit. 2014-07-08]. Dostupný také z: http://bit.ly/Sci20blog.

čtvrtek 18. září 2014

Open Science - moje studijní (r)evoluce

Otevřená věda - vědecká (r)evoluce
24 hodin jsem otitulovaná. #SNMgraduate. Pocit je to příjemný i smutný zároveň. Přestože jsem se těšila na okamžik, až to bude za mnou, mám nyní pocit, že mě čeká jen pracovní stereotyp a kontinuální hloupnutí...

Nu, ale o tom tento žblept být nemá. Má především odkázat na moji diplomovou práci, kterou jsem slíbila po obhajobě zveřejnit a tak také činím. Najdete ji v Digitálním repozitáři UK http://hdl.handle.net/20.500.11956/63092.

Budu ráda za jakoukoliv kritiku, poznámku, doplnění, reakci, šíření. Jak je libo ,)

EDIT. 2018-12-12: Již při skládání kratičké kapitoly o otevřené vědě do knihy Otevřený přístup k vědeckým informacím: současný stav v České republice a ve světě jsem zjistila, že mi v diplomové práci vypadla v přehledu použité literatury citace 1 zásadní kapitoly z knihy Opening Science a že se v textu asi na 40 místech odkazuji chybně na jinou kapitolu. Nu, ostuda jak řemen - kovářova kobyla chodí bosa...
Ráda bych proto alespoň na tomto místě uvedla chybějící citaci:
FECHER, Benedikt a Sascha FRIESIKE. Fecher, 2014. Open Science: One Term, Five Schools of Thought. In: Bartling, Sönke a Sascha Friesike (eds.). Opening Science: The Evolving Guide on How the Internet is Changing Research, Collaboration and Scholarly Publishing. Springer, 2014, s. 17-47. ISBN 978-3-319-00025-1. Dostupný také z (DOI): 10.1007/978-3-319-00026-8_2
A zároveň je tedy nutné doplnit, že téměř všechny [Bartling, 2014] citace v kapitole 2.3 Pět myšlenkových škol (+ pár výskytů dále v textu), kde jsem čerpala z textu Open Science: One Term, Five Schools of Thought, jsou uvedeny chybně - kapitolu nepsala Sönke  Bartling (ta je autorkou jiných kapitol a editorkou celé knihy), ale Benedikt Fecher a Sascha Friesike, jak je patrné z citace výše.

Erratum lze do Studijního informačního systému UK vložit pouze 15 dní od obhajoby, následně již autor nemá šanci uvést případné chyby na pravou míru. Jakožto obsedantní puntičkářku mě to štve extrémně, ale nedá se svítit .(

pondělí 14. července 2014

Co se tam nevešlo #diplomka

Ještě jsem ani nedopsala závěr a už jsem si byla vědoma řady obsahových nedostatků své diplomové práce. Chybí v ní například detailnější popis popularizačních a komunikačních aktivit vědy, mikroblogování, vědeckého blogování a konceptu otevřeného recenzního řízení, dále představení otevřených výukových zdrojů, open notebook science, open code, open source software... Prostě toho chybí mnoho. Mohla jsem zároveň dát více prostoru příležitostem a rizikům otevřené vědy vycházejícím z jiných než definovaných důsledků kola budoucnosti.

Diplomová práce tyto části neobsahuje především z důvodu zachování alespoň trochu přívětivého rozsahu, k jehož limitování jsem se vyjadřovala v minulém žbleptu. A také proto, že na to prostě nebyl čas. Otevřená věda je komplexní záležitostí, kterou dle mého názoru nelze pokrýt znalostmi studenta nav. Mgr. 

Protože ale nemám ráda polovičatosti, tímto bych se ráda omluvila především sama sobě. Že práce není tak dokonalá, jak jsem si představovala .)

Mým 209 116 znaků stran jsem v noci odeslala k finální konzultaci a doufám, že to projde. Strávila jsem nad textem poslední 3 měsíce + nějaký čas ve druhém ročníku. A také čas věnovaný přednáškám, seminářům a školení k otevřenému přístupu, datům a vědě v posledních 4 letech. 

Díky psaní diplomové práce jsem si uvědomila, jak málo stačí k tomu, aby člověk žil v iluzi, že něčemu rozumí. Teď vím, že odborníkem na otevřenou vědu zdaleka nejsem, ale věřím, že princip open science jsem pochopila dostatečně. A také mohu potvrdit, že mě téma i přes veškeré diplomkové výkřiky na blogu či sociálních sítích nepřestalo bavit .)


P. S. Do státnic celou práci zveřejňovat nebudu, má-li ale někdo zájem o zatím stále neobhájenou verzi, může mi napsat na t.simandlova@gmail.com.

pátek 4. července 2014

Kdo to má číst? #diplomka

Fascinuje mě závěr vysokoškolského studia. V jednom se teď zrovna nacházím, dopisuji diplomovou práci... 
V opatření děkana č. 10/2014 se praví, že minimální rozsah diplomové práce je nejméně 108 000 znaků (tj. 60 normostran), maximum není stanoveno. Přesto se vždy na všech diplomových seminářích nebo mezi dveřmi na katedře člověk dozvídá, že to tak (asi) není. Vždyť: "Kdo to má číst?"

Aha. Dobrá. Takže obsah práce nikoho nezajímá? Hlavně že jsme na znak přesně ve stanoveném limitu? Chápu to správně? Jde tedy jen o další čárku na seznamu? 

U nás na oboru máme údajně problém s absolventy. Nedivím se. A věřím, že i jinde je to podobné. Často jde o lenost, možná únavu po 18-20 letech studia. Zaneprázdněnost jinými věcmi, které tak nějak s věkem přichází. Ale na druhou stranu, proč by měl student mít motivaci produkovat +- 60 normostran textu pro text... Když, je-li téma příliš úzké, musí natahovat zbytečnými bláboly, a je-li téma příliš široké, poslouchá ze všech stran: "Neblbni, kdo to bude číst?".

Nevím. Nevím, zda bude mé téma pro někoho zajímavé ke čtení. Stejně tak nevím, zda bude moje diplomová práce vůbec dohledatelná v našem univerzitním repozitáři (což je kapitola sama o sobě). Rozhodla jsem se ale zapřít. Psát ne na znaky, ne kvůli titulu, ale kvůli sobě. Abych si své práce potom mohla vážit. Abych věděla, že jsem napsala diplomku, která je v mých očích úplná, konzistentní. A aby mělo cenu ji číst. 


Snad se mi to i povede ,)


středa 25. června 2014

K hodnocení vědy #diplomka

Obecně mám s vyjadřováním v textu k hodnocení vědy docela problém. Uvidíme, co se mi podaří vytvořit, nicméně bych tady ráda alespoň připomenula krásný citát, který zmínil dr. Rákosník loni ve své přednášce "Jak (ne)hodnotit vědu?".

"Čím více je kvantitativní ukazatel používán pro rozhodování a řízení ve společnosti, tím více se stává předmětem korupčních tlaků a tím více deformuje společenské procesy, které měl původně pouze monitorovat." (D.T.Campbell)

Kéž by se vryl do hlavy těm, kteří se točí nejen kolem tvorby Metodiky, ale i všem těm, kteří mají rozhodovací pravomoci v souvislosti s kvalitou a hodnocením kvality české vědy. 


Howgh, jdu psát .)

pondělí 23. června 2014

Zásadnosti / zásaditosti posledních dní

Přehoupla jsem se přes polovinu kapitol diplomky, napsala přes 90 000 znaků, přečetla tunu článků / kapitol / blogů... ale konec v nedohlednu. Termín 15. července se nezadržitelně blíží.

Pravidelně fotím a tentokrát nejen do šuplátka, ale i ofíco v mé druhé práci. Třeba se jednou vypracuju. Na poloprofi. I to by mi stačilo. Možná .)

Snažím se vměstnat svůj život do minima tašek a krabic. Do cizích poliček. Do cizího brlohu. Do cizí městské části. Tak vůbec do ciza. Ale budeme mít velký obývák. A velkou televizi. A velký balkón. A tak vůbec všechno velký. Vlastně se těším.

Píšu, aby tu něco bylo a udržela jsem si jednožbleptový standard za měsíc. Po státnicích se asi utnu. Dospěju. Možná ,)


pátek 23. května 2014

Henry pláče #diplomka

"Henry Oldenburg, editor jednoho z prvních revolučních recenzovaných vědeckých žurnálů, se obrací v hrobě při sledování opakující se historie v podobě zatvrzelosti a neochoty autorů sdílet otevřeně vědecké práce"... asi nebude dvakrát vhodná věta do diplomky...  Ale kruci je to tak!


Protože jsem v procesu psaní a nestíhám psát jiné - blogové - příspěvku, zahajuji rubriku diplomkové výkřiky.

středa 30. dubna 2014

Manifest otevřené vědy

Do předmluvy své diplomové práce jsem (volně) přeložila Open Science manifesto a asi by byla škoda, kdyby tento text zůstal českému publiku neznámý. Tedy čtěte! (a případně vkládejte do komentářů opravy překladu z angličtiny ,))


V roce 1665 byly publikovány první dva vědecké časopisy a věda tak byla vytažena z temných dob záhadných anagramů, tajných objevů a hořkých zákopových válek. Dnes žijeme v jiném temném období: v době časopisů s placeným přístupem, nezveřejněných kódů a dat, metrik založených na prestiži a nereprodukovatelných experimentech. Ale začíná se objevovat další vědecká revoluce: otevřená věda.

Žijeme v době internetu: Wikipedie, Google a WikiLeaks. A internet můžeme využít i ve vědě - pro publikování článků, zdrojových kódů a dat, pro budování rozsáhlých online databází, pro využívání moderních algoritmů k měření individuálního vědeckého přínosu, k umožnění podílet se amatérům a vědcům ze zemí ne tak privilegovaných jako na západě. A případně také k budování revolučních vědeckých vyhledávacích nástrojů, které rozumí smyslu dokumentů a které umí odpovídat na konkrétní vědecké otázky díky obrovské výpočetní síle umožňující automatizaci procesu tvorby objevů a zdůvodnění, k vytváření Wikipedie, která kompletně reflektuje aktuální stav vědeckých znalostí a poznatků.

Aby se toto stalo skutečností, musíme začít teď. Jsi-li vědec, publikuj otevřeně. Sdílej svá data. Nahrávej svůj kód. Ptej se. Vysvětluj, čemu rozumíš. A přicházej s novými způsoby sdílení své práce. Ať uděláš cokoliv, ujisti se, že je to otevřené a že jsi na to hrdý.

Věda je založená na budování, znovuužití a otevřené kritice publikované části vědeckých poznatků. Pro efektivní fungování vědy, pro to, aby společnost těžila ze všech benefitů z vědeckého úsilí, musí být věda otevřená. Časopisy s uzavřeným přístupem, nesdílená práce, nereprodukovatelný výzkum plýtvá penězi, které nám daňoví poplatníci svěřili a brání společenskému, technologickému a medicínskému pokroku naší společnosti.

Připoj se k nám - otevři svou vědu.
” 

pondělí 24. března 2014

#OA pro sociální a humanitní vědy s impaktem

Jedním z argumentů proti otevřenému přístupu (Open Access) bývá výtka, že vědci potřebují publikovat v impaktovaných kvalitních časopisech, aby posbírali dostatek bodů při hodnocení a že otevřené časopisy takovou prestiž nemají. Realita ale ukazuje, že otevřených časopisů, které jsou zároveň zahrnuty alespoň v jednom z citačním rejstříků (WoK, Scopus, ERIH), existuje dostatek a nejde pouze o přírodovědecké a technické obory. Své otevřené zástupce mezi kvalitními časopisy mají i humanitní a sociální vědy.

Pro přednášku o otevřeném publikování na Den vědy FF UK jsem se mj. snažila vyhledat několik zástupců kvalitních Open Access časopisů, které by pokrývaly právě humanitní obory a byly tak konkrétním tipem pro vědce-autory u nás na fakultě. A protože mi vyhledávání nakonec vzalo poměrně dost času jenom tím, než jsem přišla na účinný způsob, jak efektivněji kvalitní otevřené časopisy najít, rozhodla jsem se zveřejnit nejen seznam vyhledaných časopisů, ale také možný postup - ať už pro knihovníky či pro vědce samotné.

Jak vyhledat kvalitní OA časopis:
Chcete-li najít vhodný kvalitní otevřený časopis pro publikování, je možné zvolit tři cesty. První spočívá v tom, že můžete časopis vytipovat pomocí vyhledávání či zpřesňování dotazu přes fasety v DOAJ Search a výsledky následně, například podle ISSN, zkusit vyhledat v Journal Citation Reports (ukáže impakt faktor - IF), Scopusu (ukáže SCImago Journal Rank -SJR) a ERIHu (ukáže kategorie INT1, INT2, NAT). Druhá cesta vede opačně, což se může sice ze začátku zdát někomu o něco složitější, ale vede IMHO k rychlejšímu a většímu úspěchu. V druhém případě totiž otevřené časopisy můžete zkusit nejdříve hledat přímo v citačních rejstřících a teprve potom ověřit v DOAJ další informace. Např. zda je nutné pro otisknutí zaplatit procesní poplatek (APC) a jiné podmínky. Problém, respektive složitost, spočívá v tom, že Web of Knowledge (resp. Journal Citation Reports) neumožňuje vyhledávat časopisy podle toho, zda jsou Open Access a s výsledky obecně nelze příliš pracovat. Podobné je to u ERIHu, který také příliš vyhledávání otevřených časopisů neusnadňuje. Cesta tedy vede přes Scopus, respektive přes Scopus title list, který je pravidelně aktualizován a hlavně (!) je volně dostupný ke stažení jako Excelovská tabulka. V ní je následně možné omezit výčet časopisů pouze na Open Access (sloupec N), aktivní (sloupec F), následně podle ASJC codes (kódovník na 5 listu, omezení v sloupci AA) najít časopisy pro konkrétní obor a poté už jen vybrat ty s nejvyšším hodnocením poslední rok+SJR (pro 2012 sloupec L)... Pokud byste přeci jen chtěli dát při druhém postupu přednost vyhledávání v databázi Thomson Reuters, je možné využít rozhraní Open Access Journal Title List, které sice slibuje, že vám najde OA časopisy, které najdete ve Web of Knowledge, je ale stejně poté potřeba ověřit v JCR, zda časopis má IF... Případně můžete využít seznam impaktovaných OA časopisů, který je sice sestavený pro data za rok 2009, řada časopisů ale v JCR stále je a seznam tak může sloužit jako první odrazový můstek.
Třetí cestou pro vyhledávání kvalitních OA časopisů je vyhledávání přes portál ROAD, který umožňuje nejen filtrovat otevřené zdroje dle oborů, ale také dle pokrytí databázemi (Covered by), mezi kterými je mj. například Scopus. Po rozkliknutí záznamu zdroje (klik na název) se navíc dostanete k detailnímu záznamu, kde je dostupná informace i o indikátorech časopisu (SJR, SNIP).

Open Access časopisy pro konkrétní obory:
Protože moje přednáška na Den vědy není nijak oborově zaměřená, vybrala jsem si pouze některé větší obory a pro ně se pokusila najít kvalitní otevřené časopisy. Všechny časopisy, není-li uvedeno jinak, přijímají články v anglickém jazyce a nevyžadují platbu Article Processing Charge (APC, autorský poplatek za zpracování článku). Hodnoty jednotlivých indikátorů byly brány přímo od jejich producentů - IF z Journal Citation Reports a SJR, SNIP ze Scopusu. Dále je potřeba podotknout, že nejde o kompletní výčet hodnocených/kvalitních oborových otevřených časopisů. Existuje jich mnohem více a často i s vyšším IF, SJR. Vyšší prestiž se však často pojí s platbou APC. Z toho důvodu nejsou v následujícím výčtu zařazeny.

Archeologie 
  • Chungará (Arica) - Revista de Antropología Chilena 
    • IF (2012): 0.286, SJR (2012): 0.169, SNIP (2012): 0.176
    • DOAJ category: Anthropology, Geography. Anthropology. Recreation, Anthropology, Social Sciences
  • Mana 
    • IF (2012): 0.056, SJR (2012): 0.215, SNIP (2012): 1.101
    • DOAJ category: Anthropology, Geography. Anthropology. Recreation, Anthropology, Social Sciences
  • Estudios Atacameños 
    • SJR (2012): 0.118, SNIP (2012) : 0.431
    • DOAJ category: Ethnology. Social and cultural anthropology, Anthropology, Geography. Anthropology. Recreation, Ethnology, Social Sciences, Archaeology, Auxiliary sciences of history, Archaeology, History and Archaeology
  • Prilozi Instituta za Arheologiju u Zagrebu 
    • SJR (2012): 0.101 , SNIP (2012): 0.108
    • DOAJ category: Archaeology, Auxiliary sciences of history, Archaeology, History and Archaeology
Etnologie 
  • Etnolog
    • SJR (2012): 0.250, SNIP (2012): 0.969
    • DOAJ category: Ethnology. Social and cultural anthropology, Anthropology, Geography. Anthropology. Recreation, Ethnology, Social Sciences
  • Estudios Atacameños 
    • SJR (2012): 0.118, SNIP (2012) : 0.431
    • DOAJ category: Ethnology. Social and cultural anthropology, Anthropology, Geography. Anthropology. Recreation, Ethnology, Social Sciences, Archaeology, Auxiliary sciences of history, Archaeology, History and Archaeology
  • Ethnographiques.org 
    • ERIH INT2
    • DOAJ category: Ethnology. Social and cultural anthropology, Anthropology, Geography. Anthropology. Recreation, Ethnology, Social Sciences
Filosofie a religionistika
  • Journal for the Study of Religions and Ideologies 
    • SJR (2012): 0.363
    • DOAJ category: Religions. Mythology. Rationalism, Philosophy. Psychology. Religion, Religion, Philosophy and Religion
  • Informal Logic 
    • SJR (2012): 0.334
    • DOAJ category: Logic, Philosophy. Psychology. Religion, Philosophy, Philosophy and Religion
  • Acta Theologica 
    • SJR (2012): 0.162, ERIH: INT2
    • DOAJ category: Doctrinal Theology, Philosophy. Psychology. Religion, Religion, Philosophy and Religion
  • Synthesis Philosophica
    • SJR (2012): 0.114
    • DOAJ category: Philosophy (General), Philosophy. Psychology. Religion, Philosophy, Philosophy and Religion 
Historie 
  • BMGN : Low Countries Historical Review 
    • IF (2012): 0.222, SJR (2012): 0.119, SNIP (2012): 0.471
    • DOAJ category: History (General), History (General) and history of Europe, History, History and Archaeology
    • jazyky: angličtina, holandština
  • Historia Critica 
    • IF (2012): 0.082, SJR (2012): 0.121, SNIP (2012): 0.264
    • DOAJ category: History (General), History (General) and history of Europe, History, History and Archaeology
    • jazyk: španělština
  • Greek, Roman, and Byzantine Studies 
    • SJR (2012): 0.123, SNIP (2012): 0.626
    • DOAJ category: Ancient history, History (General), History (General) and history of Europe, History, History and Archaeology
  • Anuario de Estudios Medievales 
    • IF (2012): 0.034, SJR (2012): 0.123, SNIP (2012): 0.000 
    • DOAJ category: Medieval history, History (General), History (General) and history of Europe, History, History and Archaeology
    • jazyky: španělština, portugalština, katalánština...i angličtina
  • Reti Medievali Rivista 
    • SJR (2012): 0.101, SNIP (2012): 0.000
    • DOAJ category: Medieval history, History (General), History (General) and history of Europe, History, History and Archaeology
  • Revista de Estudios Histórico-Jurídicos 
    • SJR (2012) 0.100, SNIP (2012): 0.166
    • DOAJ category: Law in general. Comparative and uniform law. Jurisprudence, Law, Law, Law and Political Science
    • jazyk: španělština, italština 
Lingvistika
  • Computational Linguistics 
    • IF (2012): 0.940, SJR (2012): 1.239
    • DOAJ category: Philology. Linguistics, Language and Literature, Linguistics, Languages and Literatures
  • Revista Signos 
    • IF (2012): 0.055, SJR (2012): 0.176
    • DOAJ category: Literature (General), Language and Literature, Languages and Literatures, Philology. Linguistics, Language and Literature, Linguistics, Languages and Literatures
  • GEMA Online Journal of Language Studies 
    • SJR (2012): 0.470
    • DOAJ category: Literature (General), Language and Literature, Languages and Literatures, Philology. Linguistics, Language and Literature, Linguistics, Languages and Literatures
  • Jazykovedný Časopis
    • SJR (2012): 0.106
    • DOAJ category: Philology. Linguistics, Language and Literature, Linguistics, Languages and Literatures
    • jazyky: angličtina, slovenština 
Pedagogika, vzdělávání
  • Language Learning and Technology 
    • IF (2012): 1.379, SJR (2012): 0.988, SNIP (2012): 1.468
    • DOAJ category: Special aspects of education, Education, Education, Social Sciences, Literature (General), Language and Literature, Languages and Literatures
  • Australasian Journal of Educational Technology 
    • IF (2012): 1.363 
    • DOAJ category: Special aspects of education, Education, Education, Social Sciences
  • Educational Technology & Society 
    • IF (2012): 1.171, SJR (2012): 1.294
    • DOAJ category: Technology (General), Technology, Technology (General), Technology and Engineering, Special aspects of education, Education, Education, Social Sciences
  • Comunicar
    • IF (2012): 0.350, SJR (2012): 0.251
    • DOAJ category: Communication. Mass media, Philology. Linguistics, Language and Literature, Media and communication, Social Sciences, Education (General), Education, Education, Social Sciences
  • English Teaching : Practice and Critique
    • IF (2012): 0.213, SJR (2012): 0.660
    • DOAJ category: Theory and practice of education, Education, Education, Social Sciences
  • International Review of Research in Open and Distance Learning 
    • SJR (2012): 0.551
    • DOAJ category: Special aspects of education, Education, Education, Social Sciences
  • Education Policy Analysis Archives 
    • SJR (2012): 0.447
    • DOAJ category: Special aspects of education, Education, Education, Social Sciences
Psychologie 
  • Judgment and Decision Making 
    • IF (2012): 1.860, SJR (2012): 1.136
    • DOAJ category: Psychology, Philosophy. Psychology. Religion, Psychology, Social Sciences, Economic theory. Demography, Social Sciences, Economics, Business and Economics
  • Evolutionary Psychology 
    • IF (2012): 1.704, SJR (2012): 0.789
    • DOAJ category: Psychology, Philosophy. Psychology. Religion, Psychology, Social Sciences
  • Journal of Artificial Societies and Social Simulation (JASSS) 
    • IF (2012): 0.713, SJR (2012): 0.387
    • DOAJ category: Social sciences (General), Social Sciences, Social Sciences
  • Psicológica
    • IF (2012): 0.709, SJR (2012): 0.321
    • DOAJ category: Psychology, Philosophy. Psychology. Religion, Psychology, Social Sciences
    • Kromě plných textů jsou dostupná i hodnocení recenzentů
  • Educational Technology & Society 
    • IF (2012): 1.171, SJR (2012): 1.294
    • DOAJ category: Technology (General), Technology, Technology (General), Technology and Engineering, Special aspects of education, Education, Education, Social Sciences
Sociologie
  • Revista Internacional de Sociologia 
    • IF (2012): 0.254, SJR (2012): 0.171
    • DOAJ category: Sociology (General), Social Sciences, Sociology, Social Sciences
  • Drustvena Istrazivanja 
    • IF (2012): 0.189, SJR (2012): 0.201
    • DOAJ category: Sociology (General), Social Sciences, Sociology, Social Sciences
  • Revista de Sociologia e Política 
    • SJR (2012): 0.235
    • DOAJ category: Political science (General), Political science, Political Science, Law and Political Science
  • Qualitative Sociology Review 
    • SJR (2012): 0.179
    • DOAJ category: Sociology (General), Social Sciences, Sociology, Social Sciences, Social sciences (General), Social Sciences, Social Sciences
  • Africa Spectrum
    • SJR (2012): 0.681
    • DOAJ category: International relations, Political science, Political Science, Law and Political Science


Open Access předmětové repozitáře:
Protože jsem osobně spíše zastáncem zelené cesty Open Access (cesty autoarchivace v repozitářích), hledala jsem pro zmíněné obory také předmětové repozitáře, kam mohou autoři vkládat nejen články z otevřených časopisů, ale i z tradičních vědeckých periodik, u kterých to smlouva/vydavatel povoluje. Informaci o tom, jakou verzi a zda vůbec může autor zpřístupnit v otevřeném repozitáři, najdete ve smlouvě s vydavatelem a nebo můžete zkusit jeho politiku ověřit v databázi SHERPA/RoMEO. Je však nutné si uvědomit, že vydavatelské politiky se mohou rychle měnit a závazné jsou pro autora konkrétní podepsané smluvní podmínky.

Archeologie
  • JIIA Eprints Repository: Dle dostupných informací mohou obsah vkládat členové vědecké oborové komunity, není ale příliš jasné, kdo do ní přesně patří. Snažila jsem se kontaktovat správce kvůli upřesnění, ale zatím bez odpovědi. 
Filozofie, religionistika
Historie
  • PropylaeumDok: Repozitář pro obor klasická studia.
  • ART-Dok: Repozitář pro obor dějiny umění. 
Lingvistika
  • Cogprints: Víceoborový repozitář se zaměřením na psychologii, neurovědu, lingvistiku, filosofii a další obory.
  • ArtXiker: Repozitář pro obor baskičtina a typologicky podobné jazyky.
  • LingBuzz: Spíše webová stránka fungující jako oborový agregátor. Pro obor lingvistika.
Pedagogika
  • peDOCS: Repozitář pro obor pedagogika, v němčině a angličtině. 
  • TeLearn: Repozitář pro oblast Technology Enhanced Learning (TEL).
Psychologie
  • PsychOpen: OA publikační platforma pro oblast psychologie - The European Open-Access Publishing Platform for Psychology. 6 časopisů, do budoucna nejspíše i jiné typy dokumentů (knihy, klinické zprávy). Publikování bez APC.
  • PsyDok: Repozitář pro obor psychologie.
  • History & Theory of Psychology Eprint Archive 
  • Bibliopsiquis: Repozitář pro obor psychiatrie, ve španělštině. 
Sociální vědy
  • Social Science Open Access Repository: Víceoborový repozitář, kromě sociologie (cca 8500 dokumentů) pokrývá obory jako je: politologie, demografie, ekonomie, psychologie, etnologie, kulturologie, antropologie...dále také filosofii, historii, lingvistiku aj.

Mimo tyto oborové repozitáře je dále možné vědecké publikace ze sociálních a humanitních věd zpřístupňovat v multidisciplinárních repozitářích jako je např.: figshare, Zenodo (sirotčí repozitář portálu OpenAIRE), SSRN aj. Případně na vědeckých sociálních sítích: ResearchGate, Mendeley, Academia.edu.

čtvrtek 20. února 2014

Kahwah, pozdrav z Kašmíru

Poprvé jsem kahwah ochutnala v roce 2010 na Čajomíru od čajovníka kadaňské čajovny Kašmír. A čaj mi velice zachutnal. Možná proto, že jde o čaj podobný masale, možná proto, že je něčím jiným mezi (ne)čaji.

Podle Wikipedie jde o tradiční (snídaňový) nápoj, který se popíjí především v Afghánistánu, severním Pákistánu, centrální Asii a v Kashmir Valley. Protože potřebné suroviny jsou běžně dostupné i u nás, dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou, že bych ho doma zkusila uklohnit. Vždy mi ale chyběla zásadní ingredience - karadamom. Na ten jsem ale nedávno náhodou narazila v Country life, kahwah se mi opět připomněl a já měla jasno. I když...nakonec jsem před samým vařením pro koření vyrazila k Salvátorovi .) Alespoň jsem tak sfoukla dvě mouchy jednou ranou - uvařit si ten zvláštní čaj z Čajomíru a podívala se do vyhlášeného kořenářství v Praze .)) Obojí se vyplatilo.

Receptů se na internetu povaluje několik (zde najdete například 3 varianty), já jsem při svém prvním pokusu pro přípravu cca 0,6 litru čaje použila tyto ingredience:
 - hrst zeleného čaje (já použila vietnamský)
 - 1 celá skořice (může být i mletá)
 - cca 10 tobolek kardamomu
 - špetku šafránu (já použila mletý)
 - třtinový cukr (dle chuti, není na škodu ho maličko přesladit ,))
 - mandle (ideálně loupané, ještě ideálněji sekané)

Samotná příprava je jednoduchá a nezabere více jak 15 minut. Do hrnce se vloží hrst zeleného čaje, kardamom, špetička šafránu, skořice, to vše se zalije horkou vodou (0,6 l) a nechá se na mírném ohni vařit. Mezitím si v horké vodě spaříme mandle, oloupeme je a případně nasekáme. Po cca 7 (5-10) minutách stáhneme čaj z ohně a přecedíme do konvičky, osladíme třtinovým cukrem (podle mě by šel použít i třeba med) a naléváme do sklenek, do kterých se přidají ještě oloupané (a nasekané) mandle. Toť vše, stačí už jen pít .)

Pokud byste měli na kahwah chuť, ale přemohla vás lenost, můžete si jej dopřát například v Duhové čajovně na Letné (kde mi chutnal), nebo v čajovně Na cestě, kde je ale lepší požádat o sladkou verzi, protože ta, co nám přistála při holé objednávce z lístku na stole, byla bohužel neslazená a ztratila tak své chuťové kouzlo. I když, proti gustu... .)

pondělí 10. února 2014

Zeleninová kusčočka

V bývalé práci jsem si často dělala srandu z jídla kolegyně KaKa, protože to nikdy nevypadalo tradičně a i ona sama vždy přiznávala, že je to vaření alá codůmdalacopodrukuspadlo. Já si pracovně tyhle pejskočičkoviny nazývala mixánky. Čas pokročil a i já jsem včera spolu s bramborou poprvé objevila mixánkovou ameriku (která se dala požít). Protože tyhle kulinářské lahůdky v žádném receptáři nenajdete, rozhodla jsem se postupy a fotografie uchovávat zde na blogu - pro sebe i jako poselství budoucím hladovějícím generacím... První recept jsem si pojmenovala zeleninová kusčočka a je velice jednoduchý!

Zeleninová kusčočka:
Na zeleninovou kusčočku budete kromě jednoho hrnce a cca 20 minut potřebovat:
 - 1 hrnek kuskusu
 - 1 hrnek červené čočky
 - 1 cibuli
 - 3 stroužky česneku
 - 1 středně velkou mrkev
 - jarní cibulku
 - sterilovanou zeleninu Bonduelle Gold Mexico Mix
 - olej, voda, sůl, kari...

Napáskovaný finální výtvor
V hrnci rozehřejeme olej (my jsme měly olivový, ale asi je to jedno) a necháme zlátnout cibulku, poté přidáme hrnek propláchnuté červené čočky, promícháme s cibulí, zalejeme cca 4 hrnky vody a necháme 5 minut vařit. Mezitím si oškrábeme mrkev a dle fantazie nakrájíme (my jsme ji škrabkou naškrabaly na plátečky), to samé uděláme s česnekem, cibulkou, otevřeme a odkapáme konzervu se zbylou zeleninou a vyčkáváme. Po 5 minutách vaření čočky přidáme do hrnce kuskus a je-li potřeba, dolejeme trochu vody (my jsme to s vodou už na začátku trochu přehnaly, takže nám u čočky zbylo vody dost, odhadujte!) a necháme směs cca 2 minuty pozvolna bobtnovařit. Poté přidáme veškerou zeleninu, osolíme, okarijujeme a další 3-4 minutky mícháme, aby se vše prohřálo, promíchalo a chytlo chuť. Poté stáhneme z ohně a můžeme podávat. Směs je dobrá sama o sobě jako hlavní jídlo, pro masomily nám přišlo nejvhodnější podávat zeleninovou kusčočku jako přílohu k nějakému šťavnatému grilovanému masu (kuřecímu?) či pro vegetariány např. ke grilovanému lilku ,)

Za tým BrTé mixánků přeje dobrou chuť Té ,)

čtvrtek 16. ledna 2014

V noci to u nás žije!

S večerními/nočními akcemi se v poslední době roztrhl pytel. Po několika úspěšných ročnících Muzejní noci a Noci kostelů vyrazily do boje o návštěvníky některé kulturní organizace samostatně. A nutno podotknout, že je o takové akce zájem. 

zdroj: Kalense Kid
Když jsem se mezi kamarády zmínila o hrdličkárně, moc jich netušilo, o jaké instituci mluvím. Hrdličkovo muzeum člověka není příliš velké a lidé při výběru víkendového programu dávají nejspíš přednost návštěvám jiných muzeí, přestože si tato instituce svou pozornost rozhodně zaslouží. Aby zaujala, nabízí od března 2013 tzv. noční prohlídky s odborným výkladem. Každou první středu v měsíci tak ve 20:00 za pár korun dostanete do ruky baterku a hurá mezi exponáty! Rezervace v běžném termínu prý není předem nutná a dle referencí návštěvníků to: "Stojí za to!". Lidé jsou údajně při prohlídce mnohem více pozornější a s baterkou si svítí tam, kam by se při běžné denní prohlídce ani neohlédli. Pro kostromilce a rodiny s povyrostlými dětmi skvělý zážitek ,)

Pokud vás neláká člověk rozložený na kostičky, ale jste spíše na květiny, můžete si do 22. března 2014 zarezervovat na tel. +420 603 582 191 nebo emailu eva.vitova@botanicka.cz své místo ve skupince večerních/nočních návštěvníků Botanické zahrady v pražské Tróji. Prohlídka začíná vždy v pátek v 18:00 (v březnu pak v PÁ i SO v 19:00) a s obaterkovanou průvodkyní si budete moci prohlédnout skleník Fata Morgana ve své setmělé kráse. Sama jsem na tuhle prohlídku zvědavá, protože jsem si myslela, že kytky v noci jsou nuda. Pražská botanická si ale myslí něco jiného, tak tomu dám šanci a půjdu se sama přesvědčit .)

A pokud vás neláká ani člověk, ani květiny, ale máte v oblibě spíše zvířata, můžete do konce ledna každý pátek a v sobotu od 17.30 a 18.00 vyrazit na večerní prohlídku ZOO Praha. Ta se těší oblibě již delší dobu a rezervaci je potřeba provést s dostatečným předstihem na tel. +420 296 112 230 nebo na e-mailové adrese pr@zoopraha.cz ,) Noční prohlídky je asi spíše lepší absolvovat v kraťasech v létě, kdy je ZOO také pořádá, nicméně v zimě máte šanci, že se na vás skutečně dostanete a na oplátku za mrznutí u klecí kromě informací navíc od průvodce se vám ukážou i ta zvířata, u kterých jste si jistě nejednou řekli: "Hele, tady nic není." a nebo "Tohle vždycky když jsem tady jenom chrní." ,)

Nu a nakonec vás chci ještě kromě návštěv muzeí a zahrad pozvat na tradiční Noční přechod Brd, jehož 17. ročník se letos půjde ze 7. na 8. února (pozvánka). Sraz je ve 23:45 na Hlavním nádraží u pokladen!

Tak tedy, nočním návštěvám a výletům zdar, NAZDAR! ,)