V přípravné fázi má vědec již konkrétní
nápad na výzkum, formuluje plán projektu, shání kolegy do týmu a finance. I zde
existují nástroje, které práci mohou usnadnit či doplnit tradiční cesty a
postupy.
zdroj: https://app.quadrant.edu.au/quadrant/project/view/222 |
Co se týče koordinování a řízení
projektů, mohou zde pomoci tzv. project management systems, nástroje pro
řízení projektů. Vedle desktopových aplikací existuje řada online služeb, které
umožňují spolupracovat na projektu více lidem v týmu, zadávat úkoly, hlídat
termíny apod. Jedním z takových nástrojů je např. Quadrant, který je přímo orientovaný na
organizaci vědeckých projektů. Vědcům nabízí online úložiště souborů a dat,
řízení týmové spolupráce, přidělování úkolů a zodpovědnosti, nastavování
přístupu k informacím, vytváření workflow s jednotlivými úkoly, vyhodnocování
vývoje, audit a reportování výzkumu, komentování a poznámky, upozornění a
emaily apod. Nástroj je do 30. července 2014 k užívání zdarma, stačí se zaregistrovat.
Aby bylo s kým spolupracovat na
projektu, je potřeba vytvořit vědecký tým. V případě, že vědec potřebuje sehnat
nové kolegy, kteří by se zapojili, je možné pro rozšíření kontaktů a
vyhledávání nových spojenců využít vedle již zmíněných vědeckých sociálních
sítí například také ORCID, službu přidělující autorský identifikátor. Hlavním
cílem této služby je přidělování unikátních identifikátorů autorům a na základě
těch potom na profilu autora propojovat informace o jeho výstupech z dalších služeb (např. American Physical Society, datový repozitář figshare, ImpactStory, ResearcherID nově implementuje propojení Springer a Wiley-Blackwell, fungovat by propojení mělo již u Elsevieru.). Databáze tak
může být využita například k ověření, zda se konkrétní člověk zabývá podobnými
tématy, zda se do vašeho týmu hodí. Pro vědce ORCID nabízí vhodnou formu
prezentace jeho dosavadní práce, zároveň získává jednoznačný identifikátor,
kterým se může logovat do dalších služeb, které postupně přibývají. Na portálu je možné vědce hledat podle jména, ORCID
ID, instituce nebo také podle klíčových slov.
zdroj: bit.ly/Microryzapriklad |
Na výzkum jsou samozřejmě potřeba také
peníze. Tradičním zdrojem jsou různé granty, dotace, fondy či institucionální
rozpočty. Jistý obnos ovšem vědci mohou získat také prostřednictvím nových
crowdfundingových platforem. Když mohou umělci získávat finanční podporu od
veřejnosti, proč by ti samí dárci alespoň částečně nemohli pomoct s
náklady například na terénní výzkum? Americkou vědeckou obdobou Kickstarteru
nebo českého Hithitu je např. microryza. Služba umožňuje vědcům představit
projekt, cíl a smysl nějaké konkrétní části a dát veřejnosti možnost se na ní
finančně spolupodílet. Na oplátku za to mohou po dosažení cílové částky,
stihne-li to projekt včas, nahlédnout pod pokličku projektu. To je poněkud
rozdíl od klasických crowdfundingových služeb, ty totiž dárcům nabízí hmotné odměny.
Zde je odměnou dobrý pocit z pomoci a možnost vidět například dílčí výsledky
výzkumu apod.
Bohužel zrovna u crowdfundinových
služeb mi přijde životnosti projektů nejistá. Od doby tvoření tohoto příspěvku
(srpen-říjen 2013) ze 7 platforem funguje již jen 5 a i zde je dle mého názoru
cvrkot nízký. Jak ale upozorňuje Martin Rychlík [2013], důležité je si
uvědomit, že pokud se povede konkrétnímu vědeckému projektu od veřejnosti - obyčejných
smrtelníků/nevědců - vybrat cílovou částku, je to velký úspěch, dokazující,
že věda může zaujmout i mimo akademické kruhy.
Předešlou část a další pokračování najdete na tomto blogu pod štítkem Sci20Tools. Každý den od představení příspěvku na 3. ročníku semináře Open Access aneb Open your mind! se zde objeví nová část.
Prezentaci najdete na bit.ly/Sci20prez a postupně doplňovaný seznam různých Science 2.0 nástrojů na bit.ly/Sci20Tools.
Použitá literatura:
Použitá literatura:
Žádné komentáře:
Okomentovat